Ten posledně jmenovaný odstoupil sám z vlastní vůle ve čtvrtek bez uvedení důvodů.

Kdo se stane jeho nástupcem? Může to být některý z pěti výše jmenovaných? Bude středočeská vláda, která čítá sedm sociálních demokratů a tři komunisty, hledat ryzího odborníka, poslušného straníka či křížence obou těchto vlastností?

Gynekolog Pavel Drábek sice ještě jako specialista v oboru působí, jeho návrat je však vzhledem k věku, nebo proto, že si nezadal s žádnou stranou, tedy ani tou nyní na kraji vládnoucí, nepravděpodobný. Platí to i přes to, že nemocnici vedl po ekonomické stránce velice dobře.

„V jeho době nemocnice patřila sice do standardně vybavených, ale po lékařské stránce nadstandardně fungujících ústavů," míní Roman Mrva, který zažil jako lékař všechny uvedené šéfy a v jednom případě byl i členem vedení nemocnice.

Jenže od odchodu Pavla Drábka se podstatně změnily podmínky financování zdravotnických zařízení. S nimi se už musel vyrovnávat jeho nástupce, inženýr Pavel Staňa.

A z pohledu ekonomiky benešovské nemocnice svou misi v ředitelně ústavu Pavel Staňa zvládal velice dobře.

„Inženýr Staňa je ekonom a držel nemocnici po stránce ekonomické pevně pod kontrolou," vzpomíná Roman Mrva, který stále jako lékař působí na benešovské záchrance.

Ani Staňa nemocnici vnitřně nezadlužoval, určité rezervy však v době jeho působení měly investice do vybavení.

Jeho comeback je však také málo pravděpodobný. Do nemocnice se sice už vrátil, bylo to v době ředitelování Michala Oščipovského, ale záhy se zase stáhl. Možná právě jeho konzultace, k nimž ho do Benešova Oščipovský pozval, stojí za jeho překotným odchodem.

Po Staňovi usedl ve velíně nemocnice Miroslav Petrík. Kraj tehdy ovládala ODS.

„Ve své době byl politicky velice dobře orientovaný a díky svým kontaktům na krajském úřadě a Ministerstvu zdravotnictví došlo v Benešově k výrazným investicím. I díky tomu nemocnice získala řadu ocenění za zdravotní péči," připomíná Roman Mrva.

Právě díky kontaktům dokázal Petrík zajistit například bezproblémové vyplácení mezd. Pravdou však také je, že po jeho nuceném odchodu způsobeném vítězstvím ČSSD v krajských volbách, zůstaly účty nemocnice v dluhu desítek milionů korun.

Právě proto, ale především kvůli své stranické vyhraněnosti je Miroslav Petrík pro současnou krajskou vládu naprosto neakceptovatelný.

Se zadlužením se po něm musel vypořádat další lékař, Milič Řepa. Rentgenolog loajální ČSSD svůj úkol zvládal v rámci možností, dobře. Dotáhl do úspěšného konce Petríkem řadu rozpracovaných věcí, například rekonstrukce operačních sálů. Z tohoto pohledu by se Řepa mohl jevit jako zachránce nemocnice přijatelný i pro ČSSD. Právě ona ho v době, kdy kraji vládl všemocný David Rath, na post dosadila. Jenže Milič Řepa z ředitelského křesla odešel sám do soukromé farmaceutické firmy. Proto se i jeho návrat nejspíš neuskuteční.

A pak je tu někdejší Rathův náměstek pro zdravotnictví, lékař z Vlašimi, Zdeněk Seidl.

Pro jeho nominaci na místo ředitele hovoří členství v ČSSD i jeho vzdělání. Proti naopak to, že byl velice úzce spjat s Rathem. 
Po jeho zatčení se k moci dostala jiná frakce strany a do čela kraje dosadila Josefa Řiháka.

A Seidl? Tomu zbylo na kandidátce až pětatřicáté místo a do krajského zastupitelstva se kvůli tomu vůbec neprobojoval. I proto se zdá, že s ním noví šéfové kraje na místo ředitele Nemocnice Rudolfa a Stefanie nepočítají.

Zdeněk Seidl v současné době dlí v zahraničí. I z tohoto pohledu se proto může jevit rychlý konec ředitele nemocnice a jeho nahrazení jako jakýsi další akt, který je v česku známý pod pojmem „sarajevský atentát."

Ale kandidátů mají vládci kraje bezesporu mnohem více. Proto lze brát úvahy, které zazněly v článku jako pouhé spekulace. Jak dalece budou pravdivé, ukáže nejspíš už druhá polovina března. V Benešově by se do té doby mělo sejít představenstvo nemocnice a to vybere toho pravého.