Kliknutím zvětšítePřipomněl, že ze středočeských elektráren zájemce o takzvanou industriální turistiku láká v první řadě Elektrárna Mělník, kde se vyrábí i teplo – avšak po předchozím objednání lze navštívit také elektrárny, jež jsou součástí vodních děl Vltavské kaskády.
Mělnickou elektrárnu navštěvují nejen zájemci o její současnost, ale také o budoucnost. Napomáhá tomu i působení odpůrců zřízení linky ZEVO (zařízení pro energetické využití odpadu), jejichž nesouhlas s provozem spalovny i navazující dopravou bývá poměrně hlasitý. Hodně zájemců se tak zajímá nejen o historii lokality a nynější provozy, ale i o výhledy, které přinese rušení uhelných kotlů a zavádění nových technologií.
Zpravidla se návštěvníci projdou provozy Mělník II a III, přičemž uvidí nejen strojovny s turbogenerátory a práci operátorů ve velíně, ale zavítají i na střechu kotelny K11. Odtud lze přehlédnout z ptačí perspektivy nejen celý komplex, ale za pěkného počasí se nabídnou i výhledy daleko do kraje jako z rozhledny. Ředitel pro správu a integraci společnosti Energotrans Miroslav Krebs, která tuto elektrárenskou lokalitu provozuje, však připomněl, že někteří návštěvníci mají i vlastní přání.
„Vydávají se ještě na prohlídku dalších technologií: například elektro, odsíření, zauhlování, zpracování vedlejších energetických produktů a podobně,“ konstatoval. S vysvětlením, že tyhle prohlídky firma umožňuje hlavně vysokoškolským studentům, kteří sbírají informace pro své budoucí seminární práce. „Stejně tak se provází po technologických celcích v EMĚ I, což je dnes teplárna Energotrans,“ poznamenal s tím, že tam loni přivítali 321 zájemců o prohlídku.
Ze Schneppova upřesnění plyne, že zatímco vysokoškoláci loni do mělnické elektrárny přijížděli hlavně ze severních Čech – již tradičně především z Technické univerzity v Liberci a Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem – mezi středoškoláky je hodně Středočechů. „Například z ISŠT Mělník,“ poznamenal mluvčí. Upozornil současně i na návštěvy ze základních škol, z nichž z těch „věrných“ vypíchl ZŠ Liběchov či ZŠ Ohradní v Praze 4.
„Již poněkolikáté zavítali do elektrárny učitelé fyziky a dalších přírodovědných předmětů, které napříč celou republikou sdružuje Klub Svět energie. Prostřednictvím pražských cestovních agentur si jediný hnědouhelný výrobní zdroj Skupiny ČEZ ve středních Čechách rovněž prohlédly tři skupiny zahraničních studentů a jejich pedagogický doprovod ze Spolkové republiky Německo,“ upozornil Schnepp. A zmínil i návštěvy lidí, kteří mají k energetice blízko z hlediska své profese – včetně Klubu důchodců společnosti Energotrans.
Na exkurze ve vodních dílech se objednávají nejen odborníci a školy, ale i rodiny. Největším tahákem je sice Lipno se 7100 příchozími (loni jich bylo 6585), ale i středočeské přehrady jsou v kurzu – a také jim se většinou počty návštěvníků zvyšují. „Vodní elektrárna Štěchovice jich vloni přilákala 5058 (předloni 4102), Orlík 3434 (2805), a Vrané 30 (23),“ uvedl Schnepp.
Pouze Slapy představují výjimku: z předloňských 999 příchozích spadly loni na nulu. Důvodem je modernizace soustrojí turbogenerátoru, jež začala na konci roku 2018 a hotová by měla být letos v létě. „Zatím posledním úspěšně zvládnutým počinem bylo usazení takzvaného turbínového bloku včetně turbínové hřídele – a především 30tunového oběžného kola turbíny o průměru 3,7 metru,“ poznamenal Schnepp.
Celorepublikově rozmanité energetické provozy ČEZ a jejich infocentra loni navštívilo 244 365 lidí: meziročně o 9111 více. Nárůst je přitom setrvalý: v roce 2018 tedy návštěvníků bylo 235 254 – a o tok dříve necelý čtvrtmilion: 224 357 lidí.
6
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
