„I v Benešově je několik míst, kde by speciální barevná vrstva kaučuku s bauxitovými kamínky stmelená s živičným asfaltovým povrchem pojidlem, jež zvýší přilnavost kola na silnici, dokázala snížit počet nehod,“ vysvětlil Jiří Pejša z benešovské společnosti Quo.
„Na hlavní silnici I/3 by se například hodila na křižovatku U Topolu, kde ve směru od Prahy není do Křižíkovy ulice odbočovací pruh, takže tam auta často brzdí za zastavujícím vozidlem a mnohdy dochází ke střetům. V několika případech se řidič, jenž nestíhal dobrzdit, snažil stojící auto alespoň podjet po krajnici a skončil na boku v příkopu,“ připomněl vedoucí oddělení dopravního značení s tím, že vhodný by byl rocbindový povrch i z druhé strany, kde na horizont přijíždí auta od Tábora a riskují zdraví zákazníci přecházející komunikaci I/3 z blízkého zahradnictví. „Na křižovatce U Topolu dochází ke kolizím takřka denně,“ potvrdil Zdeněk Štěpánek, vedoucí skupiny nehod dopravního inspektorátu. „Dopravu v lokalitě vyřeší až mimoúrovňová křižovatka,“ dodal.
„Další kritické místo je mezi průchodem v protihlukové stěně na konci Spartakiádní ulice a cestou do Konopišťského parku, kde sice není oficiální přechod pro chodce, ale lidi tam denně přebíhají silnici,“ doplnil Jiří Pejša s tím, že zdrsněný povrch by potřebovala i Hodějovského ulice u zebry od podchodu pod železniční tratí. „Průchod v protihlukové bariéře u Konopišťského parku je celkově nešťastný. Tam by se na vozovku zmíněná úprava povrchu, i když je rychlost omezená na sedmdesát kilometrů za hodinu, hodila. Ještě bezpečnější by ale bylo průchod zcela uzavřít,“ navrhl dopravní policista, jenž mezi další kritická místa považuje oba průtahy silnic II/110 a II/112 Benešovem, což jsou ulice Černoleská, Hráského, Na Chmelnici, Vlašimská, Čechova a Červené Vršky. „Zejména na křižovatce Černoleské a Hráského je velká frekvence školních dětí i mládeže z blízkých škol. Mimo město by se zdrsnění vozovky hodilo na silnici II/112 v Chotýšanech u autobusových zastávek,“ uvedl policista Zdeněk Štěpánek.
Příprava rocbindové lité úpravy vozovky zavání alchymií. Pracovníci firmy míchají přípravky přímo na místě. Přitom sledují teplotu silnice a vzduchu, jež nesmí klesnout pod 10 °C a vystoupat nad 30 °C. Roli hraje i vlhkost vzduchu.
Směs musí nalít na čistý, suchý a odmaštěný povrch do deseti minut, jinak ztvrdne a je k nepoužití. Rozetřenou hmotu posypou bauxitovými kamínky, dováženými z Číny. „Pokud jsou ale na vozovce praskliny, po první zimě popraská i litý povrch a celá práce může, po odfrézování asfaltu, začít znovu,“ upozornil na záludnosti pracovník firmy Quo.
Nový povrch změní viskozitu zhruba za tři hodiny. „Kolemjdoucí si pak myslí, že se naši zaměstnanci někde ulívají a uzavírku silnice nevyužívají, ale oni vlastně ani nic dělat nemohou. Po zametení přebytečný kamínků, což je po dalších zhruba dvou hodinách, povrch dostatečně zatvrdne, a můžou se na něj pustit auta,“ konstatoval Jaroslav Opriš, majitel společnosti.