„Ve skladech už máme osiva i hnojiva a další objednaná jsou na cestě,“ potvrdil Jan Bursík, pětatřicetiletý předseda představenstva akciové společnosti.

Jan Bursík
Čerstvě pětatřicetiletý předseda představenstva akciové společnosti Statek Domašín vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze, obor Rostlinná produkce. Osm let pracoval jako agronom v nedalekém zemědělském podniku ve Struhařově. Pak začal působit v místě svého bydliště v Domašíně. „Je to pro mě srdeční záležitost,“ hodnotí. Poprvé se stal loni zastupitelem města Vlašimi za Nezávislé.

Materiál je tedy zajištěný a finišuje také příprava zemědělské techniky. I tak Jan Bursík už nyní vyráží také na pole. Jeho cílem odběr vzorků půdy. Jejich analýza určí minerální obsah dusík a to zase ovlivní množství hnojiva, které bude potřeba půdě pro správný vývoj plodin dodat. „Minulý rok byl největší položkou v našich nákladech nákup minerálních hnojiv. Ta totiž podražila až o čtyři sta procent,“ uvedl.

Právě proto je dobré se vyhnout zbytečnému „přehnojování“ půdy. To totiž dost leze do peněz. Jenže bez minerálních hnojiv se podle Jana Bursíka zemědělství na půdách Podblanicka neobejde. Platí to, i když některá pole Statku Domašín vyživuje i klasický hnůj. Jeho správná funkce se však začíná projevovat až v době, kdy má půda kolem deseti stupňů Celsia. „A to je tady až někdy v dubnu. Ozimy ale potřebují přihnojení už v březnu,“ vysvětlil.

Přehnojování minerálními hnojivy má zabránit také nová technika, kterou si v Domašíně pořídili loni. Ta využívá navigaci GPS. „Díky tomu se hnojené části pole nepřekrývají. Nové rozmetadlo dokáže i během jízdy hnojit variabilně, nehnojí místa, která to nepotřebují,“ popsal Jan Bursík.

Už před několika dny vizuální prohlídkou také zjistil, že se ani polím na Podblanicku nevyhýbá invaze hrabošů. „Začínají se stěhovat do polí s ozimy, hlavně řepkou,“ připomněl s tím, že do polí se stěhují ze škarp, strání a mezí nebo cest.

Zatím nezodpovězenou otázkou je, jestli proti nim užít jed. „Je totiž potřeba množení hrabošů zavčasu zarazit. Až se vegetace probudí a hraboši budou mít dost potravy, na návnadu nepůjdou,“ upozornil a hubení hrabošů otrávenou návnadou přitom nevnímá kontroverzně. Tvrdí, že při správné aplikaci přímo do hraboších děr hlodavec uhyne v zemi a neohrozí další živočichy, jimž slouží k potravě - dravé ptáky, lasice, kuny nebo lišky.

Na pole ale útočí i jiní škůdci, hmyz. Na řepku například malý brouček krytonosec. Proto jsou už nyní na i poli hned vedle ředitelství společnosti žluté Moerickeho misky. Právě barva misky láká škůdce. „Ochranu rostlin děláme až podle četnosti škůdců, tedy podle skutečné potřeby, ne paušálně. Neplýtváme a neničíme životní prostředí,“ dodal Jan Bursík.

Statek Domašín
Akciová společnost má čtyři zaměstnance a hospodaří na 617 hektarech zemědělské půdy z toho je 560 hektarů půdy orné. Společnost na nich pěstuje 17 plodin, například řepku, jejíž výměru letos o třetinu zmenšila. Na úkor řepky vysévá Statek Domašín více speciálních plodin, jako jsou mák modrý, jetel nachový, jetel luční, svazenka, pohanka a trávy na semeno nebo klasiku - žito, pšenici, oves či kukuřici. Živočišnou výrobu společnost nemá, v Domašíně s ní skončili v roce 2009.