Benešov se totiž hodlá zbavit léta nevyužívaných krytů civilní obrany v objektech, v nichž už není vlastníkem žádné bytové jednotky. A nabídne je proto k prodeji těm, kteří nad nimi žijí, mají tam své vlastní ubikace.

„Pro město kryty ve sklepních prostorách praktický význam nemají,” domnívá se místostarosta Benešova Roman Tichovský. „Jejich údržba však zatěžuje náš rozpočet, protože musíme přispívat i do fondu oprav střech celých objektů, v nichž se kryty civilní obrany nalézají,” uvedl komunální politik.

Jak moc úkryty město zatěžují ale při tiskové konferenci vedení města neuvedlo. Jasnější však je městu kvůli krytům vznikly i určité finanční závazky.

„Dluhy vznikly tak, že město nepřispívalo na kryty do fondu oprav, protože v některých objektech ani neexistovala společenství vlastníků jednotek. My jsme proto prakticky neměli s kým jednat. Ale jako členové společenství vlastníků jednotek (SVJ) jsme byli ze zákona povinni platit. A dlužné částky se proto nyní, kdy vznikají SVJ, dopočítávají zpětně. Proto někde dlužíme dvacet, jinde ale i sto tisíc korun,” vysvětlil Tichovský.

Dluhy začaly vznikat v době, kdy město privatizovalo byty. Ta historie je stará už dvanáct let.

Tehdy si nájemníci kupovali své ubikace, ale prostory ve sklepích, v nichž byly kryty civilní obrany, zůstaly dál v držení Benešova. A od tohoto stavu, přesněji od výše dluhů města vůči novým SVJ, se proto budou nakonec odvíjet i ceny prodávaných prostor.

Kryty nemají stejnou velikost a s tím souvisí i jejich odhadní cena. Největší z nich znalec podle Tichovského odhadl na 400 tisíc korun. Pokud se od této částky odečte dluh města, mohla by být výsledná cena pro SVJ zajímavá.

Dva kryty civilní obrany jsou na sídlišti Spořilov, po jednom pak v domech v Dukelské ulici a v sídlišti Na Tržišti.