Kliknutím zvětšíteKdyž v roce 2014 řešil rychnovský soud rozsáhlý případ falšování registrací vozidel dovezených z ciziny, ke kterému docházelo na úřadu v Dobrušce, nikdo z jejich majitelů ještě netušil, jaké problémy je čekají.
Zlom přišel až téměř po třech letech, na podzim roku 2016, v momentě, kdy dobrušský úřad zahájil správní řízení a začal řešit, zda vozy zůstanou v registru. Majitelé, kteří nic nespáchali, už nemohli auta prodat a museli sami podnikat složité kroky, aby o ně nepřišli. Bez výsledku.
„Stát se nepostaral o nápravu toho, že umožnil nelegální obchod s auty, a nikomu z poškozených, nevinných občanů se ani po létech šikany neomluvil a nevykompenzoval trable a újmu, kterou jim způsobil a způsobuje. Naopak tvrdí, že účastníkům řízení újmu nezpůsobil ani nezpůsobí. Ale je to naopak. V rámci správního řízení od podzimu 2016 nás i nadále utiskuje a stresuje, místo toho, aby přiznal chybu, chránil nás od tohoto velkého stresu a vyčerpávání, nezasahoval nám do životů a nekomplikoval nám každodenní fungování,“ nechala se slyšet jedna z poškozených.
Nevěří ve spravedlnost
Stovky lidí ztratily důvěru ve spravedlnost. V to, že je stát ochrání. Dovozci vozidel, lidé, kteří na jejich prodeji vydělávali, nebyli nikdy potrestáni. Jejich oběti, mnohdy téměř jako soukromí detektivové, samy rozplétaly případ a mnoho z nich je přesvědčeno, že znají jména lidí, kteří je okradli. „Nejsem schopná hodnotit trest, který ten úředník od soudu dostal. Ale vadí mi, že zodpovědnost za celou situaci leží na nás, a ne na lidech, kteří ji způsobili,“ popisuje své pocity další oběť kauzy Zuzana Š. z Brna.
Kromě pocitu nespravedlnosti přinesla kauza poškozeným také konkrétní problémy. Jsou mezi nimi rodiny s postiženými dětmi, vdovy v důchodu, které nemají peněz nazbyt a teď nevědí, jak se dostanou k lékaři, lidé, kteří své úspory utratili za vysněné auto a další už kupovat neplánovali.
„Je to džungle“
Mnoho z nich už ztratilo naději, jiní chtějí bojovat dál. „Právník mi řekl, že nezmůžu nic. Podle něj je to dohodnutá kauza a je to ztracené. Jsem znechucený. Vím, že to už mnoho z nás vzdalo, já se přesto hodlám soudit. Bohužel takhle to asi u nás ve státě chodí. Je to džungle. Vozidlo jsme už nechali sešrotovat, chlapi mi tam říkali, že tak hezké auto ještě nelikvidovali. Původně jsem za něj dal 230 tisíc korun, teď mělo hodnotu tak devadesát. Manželka má roztroušenou sklerózu, já jsem po těžké operaci. Byl jsem obyčejný soustružník, takže si dovedete představit, jak dlouho trvalo, než jsem si na to vydělal. Musel jsem si i půjčit. Auto jsem měl čtyři roky,“ popsal svoje trable Josef N.
Někteří majitelé nyní žádají ministerstvo dopravy o odškodnění. Nikdo neví, jak pochodí. Jejich auta jsou zatím postupně vyřazována z registru. Někteří podávají žaloby na stát. „Ministerstvo dopravy si vyžádalo spisové dokumentace ke všem žádostem o odškodnění podaným v souvislosti s registrací vozidel Radovanem Antlem, které do této doby na ministerstvo dopravy přišly,“ uvedla mluvčí ministerstva Lenka Rezková. Je jich více než třicet.
Trvalo to dlouho?
Poškozeným vadí, že Dobruška s řízením začala až téměř tři roky po soudu, jen několik málo měsíců před uplynutím doby, ve které ho mohla zahájit, i to, že po nich samotných chtěla doložit doklady, které dávno neexistovaly. Auta totiž měla být v cizině sešrotována. Úřad se hájí, že příprava řízení byla složitá a úřednice, která na ní pracovala, byla dlouho v pracovní neschopnosti. Problémy byly prý i s hledáním právníka pro město.
„Byla to rozsáhlá agenda, spis měl více než dvacet tisíc stran. Město dlouho hledalo právníka, který by se případu ujal, najít se musel také úředník, který měl případ řešit,“ uvedla krátce po zahájení řízení úřednice Radka Pavlíková, která se věnovala výhradně této kauze. Nutno podotknout, že úřad stihl řízení zahájit v zákonné lhůtě.
Podvedení majitelé aut se však obávají, že tím vznikl prostor pro lidi, kteří historii vozidel znali a stále je vlastnili a mohli se jich jednoduše zbavit. Vozidla se totiž ke svým nešťastným majitelům dostala v některých případech právě až mezi lety 2014 až 2017, tedy po uzavření kauzy soudem.
„Stát měl už mnoho let poznatky o tom, že dovezené vozy byly spojeny s dlouhodobou a rozsáhlou trestnou činností mnoha osob. Nijak nezabránil jejich dalšímu prodeji a neuchránil konečné majitele od budoucích útrap,“ pokračuje poškozená, která auto koupila v prosinci 2014.
„Situace nás mrzí, během trestního řízení s Ing. Antlem se neprokázalo, že by se kdokoliv z našich úředníků na trestné činnosti dále podílel nebo o ní věděl. Nicméně Městský úřad Dobruška musel postupovat v souladu s legislativou a provést obnovené řízení,“ řekl Deníku dobrušský místostarosta Miroslav Sixta.
Poškozeným se řešení situace, které Dobruška zvolila, tedy že požadovala po nich samotných doplnění dokladů z ciziny, nelíbí. „Postup úřadů hodnotím jako absolutně alibistický a argumenty jako tendenčně vyložené. Prostě neochota něco udělat. Chudáček viník nemůže pro nápravu vlastně nic dělat, a přitom by tak moc chtěl,“ nechal se slyšet další naštvaný majitel Štěpán Chropovský.
Nejen v Dobrušce
Dobrušská kauza falešných registrací není v Česku ojedinělá. Podobný nelegální byznys se děl také v Kolíně. I zde policie dokázala obvinit pouze úředníky a malé ryby. K dovozcům a organizátorům trestné činnosti se nedostala. Nikdo nechtěl říct jejich jména. Soud se uskutečnil v březnu. Dva úředníci, kteří zlegalizovali 128 převážně kradených aut z ciziny, odešli s peněžitými tresty. I v této kauze poškození čekají na to, zda dostanou odškodnění.
„Mně už nejde o můj konkrétní případ. Není to jen kauza Dobruška, ale také podvody na odboru dopravy v Kolíně, Mladé Boleslavi. Všichni z nás vědí, že se to při koupi dalšího vozu může stát znovu. Lidé ztratili víru v právo a bojí se. Státní moc se nám vysmívá přímo do obličeje,“ dodala poškozená v dobrušské kauze.
74
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
