„U nás se nic neděje," reagoval na žádost o popis situace ze svého pohledu starosta Přestavlk Ladislav Bursík. „Je tu jen jedna přechytralá paní doktorka, která do všeho šťourá," uvedl nejvyšší představitel obce s tím, že všechno, co se kolem Dubska děje, včetně petice žádající zachování historického krajinného místa, vychází z umíněnosti Jany Sádovské.

Právě benešovská lékařka je nejaktivnější v této kauze a prostřednictvím petice žádá 
o záchranu místa. Dubsko je totiž velice zajímavá lokalita stranou civilizace, i když i tam vyrostla v minulosti řada chat.

Miloval ho už arcivévoda

Dubsko miloval už arcivévoda František Ferdinand d´Este. Ten vykoupil od dubských obyvatel jejich nemovitosti a podobně, jako v podzámčí na Konopišti, objekty srovnal se zemí. Na Dubsku pak nechal jen statek, postavil hájovnu, fořtovnu a uprostřed lesa lovecký zámeček. Území pak Františkovi sloužilo jako jeden z loveckých revírů.

„Dodnes má krajina na Dubsku dochovanou mozaiku polí, luk a pastvin ohraničených lesy, které umožňují chov zvěře, její pohyb, pastvu i úkryt," vysvětluje v petici Jana Sádovská a v dokumentu předaném obci s 309 podpisy ještě připomíná, že kvůli tomuto ojedinělému významu bylo území chráněno stavební uzávěrou.

To všechno by kvůli zamýšlené změně územního plánu mělo vzít za své.

Léčivé byliny

Žadatel změny územního plánu totiž počítá s výstavbou ekofarmy, kde by podle informací, jež zazněly na zastupitelstvu obce v pondělí 26. ledna, chtěl pěstovat léčivé byliny.

„Neumí vypěstovat ani mrkev," kritizoval jeden z mužů přítomných na zastupitelstvu Přestavlk a připomněl ještě, že majitel téměř osmihektarového pozemku na Dubsku, za deset let, co tamní půdu vlastní, tam dokázal postavit jen maringotku na kolech, oplotit ji a vykácet na svém pozemku švestky, jejichž padlé kmeny nechal na místě zarůst travou.

„Kdyby chtěl pěstovat léčivé byliny, už dávno by s tím začal i bez toho, aby k tomu potřeboval tak velký objekt," řekl muž.
Jak o tom smýšlí majitel pozemku se Benešovskému deníku nepodařilo zjistit, protože na něj nezískal kontakt.

Pátráním na internetu se však dá zjistit, že majitel pozemků, o jejichž další využití se nyní v Přestavlkách vede polemika, není zemědělcem, ale podniká mimo jiných i v oblasti finančnictví a zprostředkování obchodu a služeb.

Kromě statku, což na schůzi přestavlckého zastupitelstva také zaznělo, by prý na Dubsku měly vyrůst i skleníky a vzniknout by tam měla i jakási náves s kapličkou.

Lékařka Jana Sádovská také připomněla, že všechny nyní stojící nemovitosti v lokalitě Dubska, mají stejný objem, jako zamýšlená stavba statku s plochou 1764 metrů čtverečních a výškou devíti metrů.

ÚP tento zásah do krajiny komentuje takto: „Hlavní funkcí území bude i nadále bydlení, v přiměřené míře integrované s dalšími nerušícími funkcemi, zejména s drobným podnikáním."

Změna kultury

O tom, že by se mělo jednat, při vědomí rozměrů onoho statku, o drobné podnikání, ale Dubští starousedlíci pochybují. Už také proto, že zatím neschválený ÚP Přestavlk ve své výrokové části v bodu nazvaném Koncepce rozvoje jednotlivých sídel a lokalit Přestavlk, uvádí: „Dubsko − v návaznosti na původní zástavbu zemědělských usedlostí je vymezena zastavitelná plocha pro konkrétní záměr – ekofarmu; stavební činnost bude realizována na vymezené ploše, obhospodařování přilehlých pozemků bude případně řešeno změnou kultury."

A právě poslední dvě slova v předešlé větě kritikům změn na Dubsku doslova nahánějí hrůzu.

Právě to by prý mohlo přinést i oplocení onoho osmihektarového pozemku a tím narušení přirozeného prostředí pro tamní faunu.

Přitom tentýž ÚP uvádí jako základní koncepci respekt a ochranu veškerých hodnot území, kulturní, historické, architektonické a přírodní, když se v něm píše: „Základem zachování těchto hodnot je jejich identifikace a návrh vhodných opatření k jejich ochraně."

Kritici změn na Dubsku také poukazují na to, že do lokality vede pouze místní, úzká komunikace a vyhýbání dvou osobních aut je velmi obtížné.

Zlepšení prostupnosti

Při tom by se prý nejen kvůli stavbě samotné, ale pak i kvůli provozu ekofarmy, měla jediná přístupová cesta stát velmi frekventovanou komunikací a to především kvůli nákladním autům, což by samo o sobě přineslo hluk, prach a celkové zhoršení kvality tamního životního prostředí.

Územní plán však místo zachování jednoho z posledních klidových míst v jinak silně urbanizované krajině navrhuje „obnovu polní cesty a propojení sídla Přestavlky severním směrem na Dubsko / Hořalku, pro zlepšení prostupnosti krajiny."

Územní plán také vymezuje na Dubsku zastavitelné plochy, když se vyjadřuje přímo k zamýšlené ekofarmě. „V části plochy, která se nachází ve vzdálenosti menší než 50 m od okraje lesa stavebník prokáže v navazujícím řízení, že pro každou jednotlivou stavbu zajistil splnění podmínek pro jejich umístění do ochranného pásma lesa, nové stavby musí mít vyřešeno zásobování pitnou vodou a nezávadnou likvidaci splaškových odpadních vod podle platných předpisů; prokázání, že zřizováním nových studní u jednotlivých nemovitostí nedojde k ovlivnění domovních studní v bezprostředním okolí (hydrologický průzkum).

A to je další z kritizovaných oblastí kolonizace území na sever od Přestavlk.

Voda v Dubsku

„V Dubsku není voda," upozorňovali lidé při schůzi zastupitele Přestavlk. „Byliny, které by se na Dubsku měly pěstovat, se také budou muset zalévat, z čehož vyplývá, že přijdeme o vodu," varují kritici navrženého ÚP.

Zastupitelstvo Přestavlk vzalo petici žádající zachování historického krajinného místa tím, že vyškrtne uvažovaný zábor půdy z ÚP, na vědomí.
Ústy starosty obce Ladislava Bursíka ale nevzalo v potaz studii o historii a významu místa předloženou Janou Sádovskou a samo si na náklady obce nechá vytvořit posouzení vlivů případné výstavby ekofarmy a jejího provozu na Dubsko.

„Až nezávislou studii budeme mít, pak se rozhodneme a o tomto území budeme hlasovat," dodal starosta obce.