„Každý rok přibývají družstva. Když jsem začínal, tak jsem jich měl kolem devadesáti. Dnes je jich zhruba dvě stě padesát,“ popisuje sekretář oblastního svazu Petr Šulc.

Největším zájmem o šipky ve středních Čechách se může chlubit Praha. I jinak byste ale našli týmy po celém kraji. „Praha je samozřejmě nejsilnější, ta dělá základ. Mělník, Kolín, Kladno, Beroun, to jsou všechno také oblasti, kde se hraje dobře. Je to rozvrstvené přibližně stejně po celém kraji. Možná od Benešova na jih je to trochu slabší,“ vysvětluje Šulc, kterého těší rostoucí zájem o šipky.

Právě zpopularizování šipkařského sportu je totiž hlavním cílem svazu. „Pracujeme na tom dlouhodobě a zájem v posledních letech obrovským způsobem roste. Loni jsme začali dělat akci s Gambrinusem na podporu amatérů, což dost pomohlo. Někteří lidé, kteří hráli ve svojí hospodě, ale báli se na nějakou soutěž jít, už se díky tomu nebojí. Za krátkou dobu z nich vyrostli i poměrně slušní hráči,“ pochvaluje si Šulc.

Miroslav Slepička (vlevo) a Tomáš Zápotočný v dresech Spartaku Příbram.
V příbramském Spartaku volí nejlepšího hráče trenéři. Není to ale jen o gólech

Střední Čechy podle něj mají v tomto ohledu velkou výhodu. Hodně lidí se sem stahuje kvůli práci, a tak se šipkařská základna přirozeně rozrůstá. „Tady to jde tak trochu samo. Máme 2500 registrovaných hráčů a zhruba další 2000 těch, kteří nejsou platícími členy. Některé turnaje se dají hrát i bez registrace, ta je nutná až od určité úrovně,“ vysvětluje.

Šipkařská komunita to přitom v posledních letech neměla vůbec snadné. Koronavirová pandemie totiž zastavila téměř všechny soutěže. „Na některých turnajích máme účast i 600 lidí, což za této situace bylo nemyslitelné,“ uvádí Šulc.

Soutěže se ale postupně zase rozeběhly. Na podzim se například konalo mistrovství republiky jednotlivců, na kterém se musela dodržovat přísná opatření proti covidu. „Účast nebyla vysoká, ale na tu dobu ani špatná. Jsme ale hluboko pod tím, na co jsme zvyklí. Co se týče ligové soutěže, tu jsme měli zavřenou. Teď dohráváme sezonu 2020/2021 a jsme po dvou letech někde v půlce. To je strašné,“ kroutí hlavou svazový sekretář.

Milan Gulaš na tréninku české reprezentace před turnajem Channel One Cup.
Olympiáda (opět) bez Gulaše? Experti nechápou Pešánovo rozhodnutí

Odkládané turnaje a soutěže přitom ovlivnily svaz i po finanční stránce. „Stát teď navíc změnil podmínky pro rozdělování financí od Národní sportovní agentury, takže to vypadá, že po letech zase nedostaneme nic. Vydrželi jsme ale doteď, takže myslím, že vydržíme i dál. Pohybuje se kolem toho parta nadšenců, kteří pro to dělají maximum,“ zakončuje optimisticky Šulc.