Kuloáry koluje informace, že v následující sezóně budete oblékat dres Vlašimi. Je to tak? Na jak dlouho jste se Vlašimi upsal?

Ano, je to tak, rozhodl jsem se po pěti veleúspěšných letech strávených v kladenském dresu ke změně. Odcházím na roční hostování.

Co Vás k tomuto rozhodnutí vedlo?

Každý klub má svůj cyklus, ve kterém dá dohromady hráče, ti se postupně sehrávají, postupnými krůčky rostou a učí se vyhrávat. Někde se to dřív nebo později povede, jinde ne, na Kladně se to povedlo fantasticky, zejména díky trenérovi a vůli hráčů obětovat se pro tým a výborné partě, ve které jeden tahal za druhého. Myslím že zisk mistrovského hattricku byl krásnou tečkou za etapou jedné generace. Nastala generační obměna a já se rozhodl uvolnit místo jiným a mladším, o jejichž kvalitu strach rozhodně nemám. Na Kladně jsou výborní hráči, kteří přes svůj nízký věk znají recept na úspěch. A když ne, pan Kadlec je to naučí. (smích)

S jakým očekáváním jdete do svého nového působiště?

Vše budu hodnotit lépe po nějakém čase stráveném mezi novými spoluhráči. V podstatě znám akorát Michala Straku, Honzu Střesku, Míru Frise a Kubu Šindeláře. Vždy je lepší držet se při zemi a nechat se příjemně překvapit, proto očekávám, že Vlašimi pomůžu přes brány čtvrtfinále. To je rozhodně v silách týmu.

S jakými pocity tedy opouštíte po tolika letech Kladno? A plánujete někdy do Kladna návrat?

Byl jsem své rozhodnutí oznámit panu Kubicovi a pak mířil za trenérem, kterému jsem chtěl poděkovat za vše, co pro mě udělal. Bohužel jsem ho nezastihl. Chtěl bych mu poděkovat alespoň touhle cestou, ačkoli vím, že je to neadekvátní. Cestou od pana Kubici jsem zamířil na hřiště a přemítal si v hlavě, co vše jsem tady zažil: od prvního tréninku, přes vypadnutí ve čtvrtfinále s Plzní, obrovský smutek po finále s Habešovnou, příjezd z Hradce s prvním titulem, obhajoba doma s Plzní, zlatý hattrick proti Ústí.....a pohltila mě velká vlna nostalgie. Strávil jsem zde více než šestinu svého života a uvědomuju si, že za vše, co jsem v hokejbale vyhrál, vděčím Kladnu, respektive trenérovi a spoluhráčům. Určitě se mi odchází s těžkým srdcem. Ale život jde dál. Nechci slíbit, že se do Kladna vrátím, neplánuju co bude. Ale věci se mají tak, že jsem hráč Kladna a do Vlašimi odcházím na roční hostování.

A jak vidíte svoje další působení v hokejbale? Spousta reprezentantů a tahounů svých klubů si bere sezónní, půl sezonní „dovolenou“, nacházíte ještě po všech úspěších, jak na klubové, tak reprezentační úrovni motivaci?

Samozřejmě jsem měl podobné pocity a úvahy. Naprosto chápu kluky, kteří si potřebují odpočinout. Přece jen, máme snad nejdelší sezonu ze všech sportů, včetně těch profesionálních. Možná by stálo za to zamyslet se nad efektivnějším konceptem. Jsem soutěživý typ a chci vyhrávat, i kdyby to byl pinec o kofolu, proto motivaci mám. K reprezentaci: když budu mít výkonnost, kterou si o dres řeknu a zároveň se budu hodit do koncepce trenérovi, vždy obleču reprezentační dres rád.

PETR OGURČÁK