Kliknutím zvětšíteŘíká se „Bez peněz do hospody nelez,“ což je sice pravda, ale podobně to platí i ve sportu, ale trochu v jiném znění: „Nemáš peníze, nebudeš fungovat.“ Většina klubů, hlavně na vesnicích, je závislá na dobrovolné činnosti, ale také na dotaci od státu, aby mohla fungovat a vychovávat děti k lásce ke sportu a ne, aby seděly u počítačů nebo je zajímaly jiné, nekalé věci. V loňském roce stát přivřel kohoutek s tokem peněz do klubů, což pro většinu znamenalo obrovský problém a samozřejmě, po právu brečí. Není na provoz, trenéry, a další, takže tlačí na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, aby zjednodušilo administrativu a vyplňování formulářů u žádostí o dotace. A to je problém i klubů na Benešovsku.
„Systém je velice komplikovaný a vyžaduje složitou administraci. Například se dokládají výroční zprávy a další, které jsou volně k dispozici z veřejných zdrojů, nebo se složitě zpracovávají projekty,“ kroutí hlavou předseda oddílu SK Florbal Benešov Josef Vachtl a dává návrh na zlepšení: „Měla by být směřována vyšší částka na sport pro děti a mládež, přičemž sportovní zařízení by mělo být podporováno zejména z měst a obcí, a to například jejich převzetím.“
V klubu BC Benešov si myslí, že je basketbal v dnešní době spíše „okrajový sport“. V náborech dětí upřednostňují děti především fotbal, hokej i florbal. Tento stav je zejména u kluků, u děvčat je situace ve prospěch basketbalu příznivější. V Benešově by přivítali větší podporu ze strany ČBF a od státu dotaci, zejména na ohodnocení trenérů, jejich dosavadní odměna za trénování a koučování zápasů je u nich spíše symbolická (100 – 200 korun dle kvalifikace a úrovně soutěže).
BEZ DOBROVOLNÍKŮ BY KLUBY ZANIKLY
Ve fotbalovém klubu Sokola Teplýšovice, který hraje I. B třídu, by uvítali radikální změnu přístupu státu k malým sportovním klubům, které se snaží vést mládež ke sportu v duchu fair play. „Klub nemá finance pro kvalitní trenéry, jejich vzdělání, údržbu a provoz sportoviště. Jen díky obci a pár nadšencům, kteří pracují bez nároku na odměnu, se klub drží nad hladinou, ale bez možnosti dalšího rozvoje,“ říká předseda klubu Petr Hruška a dodává: „Přerozdělování finančních prostředků by mělo být přehodnoceno, tak abychom mohli důstojně vychovávat nové sportovce.“
V Dolních Kralovicích, kde hrají okresní fotbalový přebor, si myslí, že financování by nemělo být dopředu specifikováno. Na běžný provoz klubu by se mělo přispívat dle zpětného zhodnocení průměrných výdajů za běžné akce a aktivní členské základny oddílů. „Jsme malý klub a až podle peněz, které máme k dispozici, plánujeme akce – soutěže, soustředění, závody, úpravy sportovišť, opravy a investice,“ podotýká sekretář klubu Pavel Roháč a přidává: „V úvahu by se mělo vzít, že malý klub na vesnici je řízen skupinou lidí, kteří to dělají dobrovolně, ve svém volnu a zadarmo. Nemají kapacitu na vyřizování dotačních martyrií. Velký klub má na rozdíl od nás placené lidi, kteří se plánování a žádostem mohou věnovat, a že je to dost náročná práce, vám potvrdí každý z nich.“
Rozhodně se ale bez peněžní podpory neobejdou, hlavně díky sponzorům získávají peníze na fotbalové dresy dětí, cestovné fotbalistů, pronájem kluziště pro hokejový oddíl nebo pronájem tělocvičny pro cvičení žen. „Je to od dárců v podstatě dobročinnost, protože reklama to pro ně není. Pokud je málo peněz, musí se výdaje uhradit z vlastních kapes členů,“ vzdychá sekretář Dolních Kralovic.
Největší problém celého grantového systému vidí florbalový klub v Benešově, že významnou část roku fungují kluby z rezervy, a nemají jasno kolik, či vůbec, nějaké prostředky na činnost obdrží. Takže nemohou smysluplně tvořit rozpočet, navrhovat investice, plánovat. „Loňský rok byl zcela typický, prostředky na provoz získával klub až od letních měsíců, což je katastrofa, neboť udržet funkční klub o 300 členech půl roku jen z příspěvků a darů, je skutečně stav dlouhodobě neudržitelný,“ zlobí se předseda klubu Josef Vachtl.
NADŠENÍ DOBROVOLNÍCI ZTRÁCÍ CHUŤ
Sportovní kluby chtějí vychovávat děti k lásce ke sportu, ale potřebují k tomu i prostředky, nezvládnou vše samy, a pokud ano, tak s největším vypětím, s dobrovolníky, kteří přilétnou urvaní z práce, což také není pravé ořechové. „Snažíme se pracovat především s dětmi a mládeží. Doposud měl klub finanční prostředky z členských příspěvků a příspěvků obce,“ hlásí předseda Sokola Teplýšovice a dodává: „Dotační programy, které stát v minulosti nabízel, byly skoro vždy s podmínkou vlastnictví nemovitostí a pozemků. My máme sportoviště v dlouhodobém pronájmu a vlastníkem je obec, takže jsme nesplnili, dle mého nesmyslnou podmínku státu a tím pádem se nemohli účastnit dotačních programů.“
Petr Hruška je si naprosto jistý, že je tato diskriminační podmínka v dotačních programech dána úmyslně, protože je v ČR omezené množství bohatších klubů, které mohou tuto dotaci čerpat. „Jedná se o alibismus státu, který přeci klubům dal možnost a nemůže za to, že kluby dotaci nechtějí čerpat,“ zlobí se a přidává: „Pokud by stát, potažmo MŠMT měli zájem o to, aby se náš klub i nadále věnoval dětem a mládeži, neměl by s k nám stavět zády a hrát si na slepého a neslyšícího rádoby kamaráda.“
V Dolních Kralovicích se ani nediví, že se někde vytrácí chuť do práce, když se jim hází klacky pod nohy. „Nadšení dobrovolníci ztrácí motivaci, protože i malá podpora venkovského sportu je podmiňována nesmyslnými požadavky při přerozdělování peněz státu. Ten dává jasně najevo pohrdání těmi, kdo to dělají ještě obyčejně, pro radost svou i ostatních. Upřednostňuje byznys a elitářství,“ je z podpory státu zklamaný sekretář Sokola Dolní Kralovice a podotýká: „Dobrovolnictví, které je podmínkou amatérského vesnického sportu, se se stárnoucí generací, která vyrůstala za dřívějšího režimu, vytrácí úplně. Malé vesnické kluby jsou tak odsuzovány k pomalému, ale jistému zániku. Děkujeme, státe!“
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
