Poslední zápasy jste sice vyhráli, přesto sestupujete. Kde se lámal v sezoně chleba a vy jste věděli, že Vám pomalu ujíždí vlak?

Nedá se říct, že by jsme věděli, že nám pomalu ujíždí vlak, protože letos byla II. liga velmi vyrovnaná a rozdíl mezi postupem do play off a sestupem byly pouhé tři body. Jenže některé zápasy nám ukázaly, že záchrana bude velmi těžká. Už před Vánoci jsme jako jediní v celé soutěži nedokázali vyhrát na palubovce Tábora, a to byl první špatný signál. Po Novém roce přišly těsné prohry v Mostě a Teplicích a když k tomu přibyla smolná prohra o bod doma se Strakonicemi, věděli jsme, že už musíme hodně počítat a věřit v pomoc ostatních týmů.

Po sobotní výhře s Rokycany jste museli čekat, jak dopadne zápas vašeho konkurenta z Písku s lídrem tabulky z Teplic. Museli jste věřit, že dopadne dobře a Teplice vyhrají. Jenže realita byla jiná a Písek vyhrál. Jak Vám bylo, když jste se to dozvěděli, byli jste naštvaní nebo jste s tím, tak trochu počítali?

Naštvaní jsme spíš mohli být jen sami na sebe, protože na záchranu soutěže jsme rozhodně měli, ale o té se rozhodlo už v některých předchozích zápasech. Bohužel Písek neklopýtl. Sice jsme věřili, že Teplice jako lídr tabulky a Most jako tým s bilancí 8:0 (z posledních osmi zápasů) můžou vyhrát, ale Písek je doma velmi silný a se všemi pendly si výhry pohlídal.

Co jste si v kabině řekli před nedělním zápasem s Domažlicemi, když už jste věděli, že je sestup nevyhnutelný?

V šatně jsme tohle téma vůbec neřešili ani jsme si nikdo nějak nepídili po výsledku z Písku. Chtěli jsme se soustředit především na svůj výkon a důstojně se rozloučit, jak se sezonou, tak s našimi fanoušky.

To se Vám povedlo, na palubovce jste ale hráli uvolněně a dokonce nadělili poprvé v sezoně soupeři stovku. Spadl najednou z hráčů stres, že nemusí vyhrát nebo čím to bylo?

Šli jsme do toho, že si to prostě jdeme užít, a tak to i vypadalo. Navíc se nám nadstandardně dařilo v útočné fázi – když to sečtu, prostě nám to vyloženě sedlo.

Byl to také dárek i pro vaše věrné fanoušky, které jste nechtěli zklamat?

Přesně tak. Oni s námi jezdili i na některé venkovní zápasy, a tak jsme cítili, že jim musíme vrátit jejich podporování, alespoň formou pohledného výkonu, když už jsme je nepotěšili udržením II. ligy.

Šli jste po nedělním uzavření sestupové sezony zapít žal?

Žal jsme zapít nešli, na to je ještě dost času. My se teď už opět musíme dívat dopředu, aby jsme co nejdříve mohli zapíjet spíš postupovou radost, než tyto starosti.

Minulou sezonu se hrála v Benešově první liga, letos druhá a sestoupilo se. Jak to bude dál s benešovským mužským basketbalem, když se bude hrát v příští sezoně jen krajský přebor?

Tak je to prekérní situace, na kterou se musí reagovat, ale bohužel stalo se. Určitě to neznamená konec mužského basketbalu v Benešově, i když je to velká nepříjemnost. My se budeme pokoušet vrátit do ligového kolotoče v co nejkratším čase – tedy vyhrát Krajský přebor ročník 2013 / 2014, protože kádr máme dostatečně kvalitní. Musí ale na to být hráči, protože se nám letos nejednou stalo, že jsme na zápasy odjížděli ve značně okleštěné sestavě, a to, jak je vidět, prostě na II. ligu nestačí. Pro mužské složky a také dorostence by bylo dobré, aby fungovala návaznost týmů na sebe. Béčko by mělo čerpat z dorostu a áčko by zase v případě potřeby mělo moct sáhnout do béčka. Bohužel tato spolupráce poslední dobou trochu stagnovala a bylo to vidět, že v případech, kdy jsme měli hráčské problémy (zranění, pracovní povinnosti atd.) jsme prostě neměli, kam sáhnout pro náhradu.