Nejen že se jim podařilo konečně prolomit dosavadní mizernou bilanci z v ČR pořádaných světových šampionátů, ale po čtyřech letech slovenské nadvlády se dokázali vrátit na světový trůn. Naopak Slováky potěšil pouze zisk jediné zlaté medaile, v hodnocení zemí obsadili dokonce až třetí místo za druhým Rumunskem.
V disciplíně jednotlivců se Česku ani Slovensku nevedlo, jejich zástupci obsadili třetí, resp. pátou příčku. Češi o svém celkovém triumfu rozhodli v obou deblových disciplinách. Nejprve se o první českou zlatou radost postarali Bubniak s Mrákavou (střídal Kokštein) v křížových dvojicích, poté stejný počin dokázali i Pelikán s Bubniakem (střídal Mrákava).
Nejtěžší šichta čekala české hráče v poslední disciplíně, trojicích. Slováci této disciplíně vládnou nepřetržitě od roku 2002. V českém týmu nastoupili v sestavě i dva hráči z benešovského Šacungu VHS, František Kalas a Jiří Holub. Zejména druhý z nich se blýskl vynikajícím výkonem, zlata se však nedočkal. V průběhu zápasu se totiž zranil hlavní smečař a blokař Vanke a právě Holub se musel přesunout ze svého na Vankeho post. Těsnou bitvu nakonec pro sebe rozhodli Slováci poměrem 2:0 (11:9, 14:12) a získali tak alespoň náplast na celkově pro ně neúspěšné vystoupení.
„Mrzí mě to, druhý už jsem byl, teď jsem chtěl zlato. Na Slovácích bylo patrné, že jsou nažhaveni a nechtějí z Nymburka odjet bez zlata. Skvěle jim zahrál nabuzený Makara a také v defenzivě Ižol s Perunem. My jsme po odstoupení Honzy Vankeho museli pozměnit hru a já se přesunul na post prvního smečaře a blokaře. V jednu chvíli už to vypadalo, se nám podaří zápas otočit, ale Makara nám hru svým blokem dokázal velmi znepříjemňovat a také na útoku bodoval. Atmosféra v hale byla fantastická, diváci dělali mexické vlny a hnali nás dopředu. Hlavní je, že jsme Slováky udolali celkově, je vidět, že už nejsou zase tak bezchybní“ řekl Jiří Holub.

MARTIN MARŠÁLEK