„Ví, že Sebastianovi předám to, co jsem se naučil od něj. Je to výhoda i zodpovědnost,“ říká 45letý rodák z Karviné v exkluzivním rozhovoru pro Deník.

Hovoří v něm o tom, proč stráví Vánoce na Floridě a ne třeba v Přerově u rodičů, jak si za barákem dělali vlastní led na hokej a jak to Jiří Lehečka ještě bude mít těžké. Došlo i na otevřenou kritiku současného daviscupového formátu.

Radku, jak se vám dívalo na to, jak Jakub Menšík po vašem vzoru v Davis Cupu poráží Dušana Lajoviče? Jde český mužský tenis nahoru?

No, byla po nás díra (úsměv). Kluci teď zažívají, co je světová skupina, i když Davis Cup už není, co býval. Dokud se nevrátí starý systém, tak ani nebude.

Proč myslíte? Co vám na současném formátu nejvíce vadí?

Přijde mi, že je to hrozná loterie. Když jsme se jednou při tréninku bavili s Berďou, tak mi říkal – Štěpno, ty než bys dohrál první zápas, tak dnes už je dohráno celé daviscupové utkání. Starý systém vyžadoval úplně jinou fyzickou a psychickou odolnost. Ale je to tak, jak to je. Naši kluci se snaží udělat maximum a věřím, že když si k tomu teď čuchli, bude je to motivovat, aby v Davis Cupu něco dokázali.

Bude ale těžké zopakovat vaše triumfy z let 2012 a 2013. Může za to i větší nezájem dětí o sport?

Doba je jinde. Všichni koukají do počítačů, tabletů, telefonů a jakákoliv aktivita, která děti odtáhne ven od, jak já říkám, zdržováků k pohybu a sportu, je dobrá. Měli bychom to v dětech podporovat. Aby se něco samy naučily a nespoléhaly v životě jen na telefon.

Akce sportovní hvězdy dětem 2023 v Prostějově.
Roztančený Štěpánek, stříbrná Špotáková. Hvězdy bavily děti v Prostějově

Doplácí na to i český tenis?

Není to jen problém tenisu. Říká se, že za naší doby nic takového nebylo, a je to pravda. Hodili jsme tašku za dveře a mazali na sportoviště, já na tenis. A nebylo to jen o tenise, kde nás bylo deset, patnáct. Hráli jsme mezi sebou fotbal, vybíjenou, za barákem jsme si dělali vlastní led a hráli hokej. Měli jsme v sobě všestrannost. Dnes jsou děti vedeny hodně individuálně, dělají od malička jeden sport a rodiče chtějí, aby už v sedmi letech byly nejlepší. Myslím si, že děti mají všechno vidět a vše si vyzkoušet. Všestrannost je důležitá.

Nejvýše, na 31. místě světového žebříčku, je aktuálně 22letý Jiří Lehečka. Pomůže mu Tomáš Berdych, aby šel v jeho nebo vašich šlépějích?

Má za sebou průlomový rok, dostal se ke třicátému místu na světě. Sám z vlastní zkušenosti vím, že když se člověk prodírá nahoru, je to jednodušší. Ale zopakovat to, zlepšit se a zůstat tam dalších pět, deset let, to je ještě o něčem jiném. Uvidíme, co předvede v další sezoně. Když bude poslouchat Tomáše, který si to prožil, lepší zkušenosti dostat nemůže. Záleží na tom, jak je bude chtít zúročit.

Vy své zkušenosti předáváte Sebastianu Kordovi. Jak fungujete i s trenérem Martinem Štěpánkem a tátou Sebastiana Petrem, který má určitě také co říci?

Sebastian mě požádal, abych tým vedl. Snažím se o to. Cestujeme všude po světě, vedeme ho hlavně s Martinem Štěpánkem. Petr (Korda, pozn. red.) tam pochopitelně pořád je a asi i pořád bude. Už z nějakého rodičovského nadhledu. Pořád s námi komunikuje a o všem chce vědět, což je přirozené. Nechává to ale na nás a já jsem hrozně rád, že mám k ruce Martina Štěpánka. Moc ho respektuji a vím, jakou práci udělal s hráči předtím. Máme za sebou první roky práce se Sebastianem a skvěle se doplňujeme.

Sebastian Korda se vyšplhal momentálně na 24. místo žebříčku. Může z toho brzo být světová desítka?

Věřím, že bude příští rok zdravý a bude moci odehrát sezonu bez komplikací. Uvidíme, kam ho to přivede. Když si vezmu, že hrál skoro celou sezonu s bolestmi, je malý zázrak, že jsme ho dostali ke dvacátému místu na světě. Bude zajímavé sledovat, kam ho budeme moct posunout, pokud se mu budou vyhýbat zranění.

Radek Štěpánek na vyhlašování Nejúspěšnějšího sportovce roku Přerova 2017 v Městském domě
Radek Štěpánek: Přerov? To jsou pro mě rodiče, Vsadsko nebo Sláva

V čem vidíte jeho největší přednosti?

Má od rodičů danou techniku a vnímání hry. Odmalička byl správně vedený. A to jsem ho ještě odtáhl od hokeje, když mu bylo devět (smích). Máme spolu nějaký vztah už hodně dlouho, od doby, kdy byl ještě dítě. Pobíhal mi po trénincích, jezdil se mnou na turnaje, takže tam poprvé všechen ten kolotoč nasál. Je to krásný koloběh života. Vedl mě jeho táta a on dnes chce, abych já vedl jeho. Petr ví, že mu budu předávat z velké části to, co jsem se naučil od něj. O to je to jednodušší, ale zároveň obrovská zodpovědnost.

A co mu tedy předáváte?

To, co jsem si prožil i to, kde jsem udělal chyby. Snažím se mu cestu zkrátit, aby takových chyb na své cestě udělal co nejméně.

Jiří Veselý
Tlučhuba Korda? Veselý na Wimbledonu srazil Čechoameričanovi hřebínek

Celá rodina Kordů má samozřejmě k Česku obrovsky blízko. Nepřemýšlí Sebastian o změně vlaječky, pod kterou hraje?

Myslím, že zůstane pod tou americkou. Bavíme se spolu ale česky, má české kořeny, rodiče…

Jste i vy pořád hlavně ve Spojených státech?

Už v Americe nejsme, teď trávíme hodně času v Evropě. V Monaku a Praze. Teď zrovna ale na Vánoce odletíme do Spojených států. Se Sebastianem pocestuji na přípravu před Australian Open a před sezonou.

Takže vánoční svátky strávíte v Americe?

Je to tak. Tři týdny budeme trénovat, pak Sebastian odletí s Martinem (Štěpánkem) do Austrálie na první turnaje. Já se k nim připojím před grandslamem. Takže Vánoce strávíme i s rodinou na Floridě. Pak se zase vrátíme.

Dříve jste občas Vánoce strávil i u rodičů v Přerově. Tam se ještě občas objevíte?

Objevím. Jezdím tam ale už vyloženě jen za nimi a za bráchou. Času je málo, mám dvě malinké děti, svoji práci a ještě koučuji Sebastiana. Nenudím se, čas je pro mě největší vzácností. Snažím se ho trávit s těmi nejbližšími.

Tenista Radek Štěpánek
Na Přerov mám ty nejlepší vzpomínky, říká tenista Radek Štěpánek