Stále pokračující potíže potkaly tým Big Shock! Racing i v pátek. Vyjma další výměny kola u Macíkovy posádky se řešily mnohem větší trable u Martina Šoltyse. Ze čtvrteční etapy dorazil do bivaku až po půlnoci. V osm ráno už se následně postavil na start. Po úvodní čtvrtině trati přišel náraz. „„Prvních sto kilometrů se nám jelo hezky, odsýpalo to, neměli jsme žádné problémy, ale na 110. km jsme skočili do strže, protisvahu. Byla to velká rána, skočili jsme a zaryli se předkem. Ránu odneslo auto a moje záda,“ komentoval Šoltys v tiskové zprávě.

Bolest se ale zhoršovala a musel se zapojit i organizátorský lékařský tým. „Když jsme vylezli a začali auto rozebírat, záda bolela čím dál víc a po dohodě s posádkou jsme zavolali helikoptéru. Doktoři následně konstatovali, že by to zlomená záda být neměla. Mám je zřejmě naražená, ale bolí. Zítra je den volna, tak se uvidí, jak dál,“ popsal Martin Šoltys, který pro jistotu večer ještě podstoupil další vyšetření.

Posádka Martina Macíka je po polovině dakarské ralllye jedenáctá.
Totálně v prachu a v šutrech. Karel dostal přes zadek

Premiéra Arnošta na Rallye Dakar tak bude zřejmě hodně hořká. Nová generace kamionu platí na Dakaru hodně drahou nováčkovskou daň. Od středy přichází každý den čím dál tím větší potíže. Ve čtvrtek se Šoltys musel poprat s opravou jednoho z kol a do bivaku přijeli až hodinu po půlnoci.

„Když jsme přeskočili jednu z dun, chruplo nám něco v kole. Zastavili jsme a kontrolovali, jestli s autem nic není. Nejdříve se zdálo se, že je v pořádku, ale pak se ukázalo, že je naprasklé jedno kolo a nedalo se jet dál. Museli jsme několik hodin opravovat,“ popsal Martin Šoltys.

Macík málem dělal stojky

Adrenalinové chvilky si užil i Macík. S kamionem Karlem si během páteční stíhací jízdy zažil skok z dvoumetrového schodu. Jeho cíl přiblížit se elitní desítce nicméně přibrzdila opět výměna pneumatiky a tím pádem i přišla i další penalizace. „ Někde jsme štrejchli kolo a jen pro jistotu, aby nám nebouchlo a nezničilo něco dalšího na kamionu, jsme ho asi na 180. kilometru vyměnili. Nezdrželi jsme se tam déle než pět minut a pokračovali dál,“ uvedl Macík.

Týmy mechaniků pracují na Dakaru dlouho do noci
Šoltys opravoval v poušti. Macík po penalizaci osmnáctý

Podle sedlčanského pilota se na Dakaru jede dál hrozná kudla. „Na to už jsme si zvykli. Po trati byla spousta kamení. Letěli jsme, jak jsme uměli,“ konstatoval 32pilot, jehož posádka dorazila do cíle etapy s naraženým předkem po jednom ze skoků přes skrytý schod. „Na konci trati bylo asi 40 nebo 50 kilometrů parádních dun. Jeli jsme v písku, kde před námi nikdo nebyl a najednou se pod námi objevil asi dvoumetrový schod. Houpli jsme ho dolů a nabrali si na čumák. Natvrdo jsme málem udělali stojku. Naštěstí jsem stihl přidat plyn, auto se pěkně sebralo a jeli jsme dál,“ líčil Martin Macík v cíli.

V sobotu čeká na dakarské jezdce volný den, který je letos opravdu zasloužený.