OBRAZEM: Nohejbalisté Šacungu vybojovali na domácím turnaji stříbro

Jednašedesátý ročník akce byl početně slabší, než většina předchozích ročníků a chyběla i zahraniční účast. Několik extraligových sestav ale stále snilo svůj sen, zapsat se mezi vítěze. Základní skupiny ještě větší vzruch nepřinesly, tady se hrálo hlavně o výhodnější pozici do vyřazovací části turnaje. Snad jedině až poslední postupová příčka předloňské vítězné trojice z Čelákovic stojí za zmínku.

Čelákovice měly ve hře dvě sestavy, kromě zmíněné i druhou, která před týdnem vyhrála turnaj osady Merida. Ta ve čtvrtfinále narazila na sestavu pražských Čakovic, ve které hostoval domácí hráč a hrající ředitel turnaje Kanda. Právě v tomto zápase ovšem svou účast na turnaji odpískal díky na nohejbalové poměry kurióznímu zranění, přetrženému bicepsu. Zaskočit za něho musel jiný ředitel, 63letý Kopáček st., který řídí meridský turnaj. A v největším překvapení dne se neuvěřitelnou bojovností oslabená sestava posledním možným míčem probojovala přes favorizovaného soupeře do semifinále.

Nohejbalovému Šacungu se nedaří. O body usiluje zatím marně

Ostatní sporty

Tam ji čekala první domácí sestava, která v předchozím čtvrtfinále skolila své klubové spoluhráče. Překvapení dne z Čakovic už síly došly a tak k radosti domácích fandů měl Šacung finále jisté. Jeho soupeř vzešel ze souboje obhajující trojice Dorost ČR s Dolními Počernicemi. Tady favorit nezaváhal a od obhajoby jej dělil poslední krok.

V prvním setu mače o zlato si domácí sestava na dosud bezchybně fungujícího favorita, který neztratil ani set, vyšlápla a set získala. Jenže pak se v tom dalším nevyvarovala nevynucených chyb a naopak obhájce už moc pochybení nevyprodukoval. Ve třetím setu už domácí formaci nepovolil ani balon a zaslouženě převzal trofej a šek pro vítěze.

„Má účast na turnaji byla hodně zajímavá. Původně jsem měl startovat, jenže mám jít na operaci ruky. A v nemocnici mi změnili termín tak, že bych na turnaj nemohl. Dva dny před turnajem mi ale z nemocnice zavolali, že se termín znovu mění. Když jsem začal znovu shánět sestavu, obhájcům se zranil Filip Hokr a byli tak bez blokaře a smečaře. Tak jsme se dohodli, byť už jsem trochu odrostlý dorostenec. S Počernicemi v semifinále jsme věděli, že nás nemají čím ohrozit a dokázali jsme je přehrát. Ve finále jsme nezačali dobře a ztratili první set. Domácí ale hráli dobře a my nezvládli koncovku. Věřil jsem, že máme dost dobrý tým na to, abychom to otočili. Což se podařilo, druhý set jsme vyhráli 10:6 a třetí byl čistý. Je to moje druhá výhra na Šacungu a snad ještě nějakou časem urvu. Hezké je, že letos díky zranění ruky nemohu skákat klepáky, svou nejsilnější zbraň. A po vsetínské Valašce je to už druhý turnaj, který jsem letos vyhrál, aniž bych skočil jediný klepák,“ okomentoval výhru smečař Jan Chalupa.

Autor: Martin Maršálek