V úvodu roku jste skončil na pátém místě v anketě Sportovec roku Benešovska 2012. Co to pro vás znamenalo?

Bylo to milé překvapení, protože jsem ani nevěděl, že jsem nominovaný.

Čekal jste, že by jste se mohl dostat mezi pět nejlepších za loňský rok?

Abych pravdu řekl, tak ne. Myslel jsem, že v první pětce budou spíše zástupci individuálních sportů, každopádně jsem ale za páté místo vděčný.

Vaše osobní výkony ve II. Lize mužů jsou na začátku nového roku výborné a vygradovaly v zápasech s Berounem a ČZU Praha, kdy jste byl vynikající a jako rozehrávač vstřelil 25 respektive 33 bodů. Vypadá to, že Vám ocenění ve Sportovci roku pomohlo nebo je to shoda náhod?

Řekl bych, že je to spíš shoda náhod. Je pravda, že letos dávám více bodů, než v předchozích sezónách. Je to dáno ale hlavně tím, že na mě vychází mnohem více střel než v minulých sezónách. V zápase na ČZU mi vyšlo takřka všechno, takový zápas ale mívám tak jednou za sezónu.

Musel jste zaplatit něco do klubové kasy?

Nic jsem platit nemusel. Platíme většinou jen za prohřešky proti týmovým pravidlům.

Benešovu se začalo dařit ve II. Lize až v poslední době a pomalu se vyhrabává ze sestupových vod. Kde jsou příčiny, že se mužstvu zpočátku nedařilo a teď jdou najednou výkony nahoru?

Z počátku sezóny se nám nakupila řada absencí a velmi dlouho jsme hledali zápasový rytmus. Od nového roku šly naše výkony nahoru. Pomohl nám návrat Ondřeje Proskovce a v posledních dvou zápasech i Štěpán Reinberger.

Čtyři kola před koncem základní části jste na desátém místě, ale jen bod Vám chybí na sedmé Karlovy Vary. Je tým schopen se dostat do nejlepší osmičky a tím odvrátit sestupové starosti?

Klíčový zápas pro nás bude sobotní zápas v Kladně. Systém druhé ligy je totiž neúprosný. Z každé skupiny sestupují nejhorší tři týmy a ještě nejhorší tým na devátém místě ze skupin A, B a C. Kladno a Vary hrají zápas s Táborem, který se soustředí na postup B-týmu z kraje, a tak je pravděpodobné, že si Kladno i Vary připíší další vítězství. V případě naší prohry nám tak odskočí na dva body, což by byl již velký problém.

Kromě toho, že jste kapitánem druholigového týmu, také trénujete ženské družstvo Benešova ve II. Lize, kde jste prozatím na třetím místě a máte již zajištěnou účast v play off. Budete tedy bojovat o návrat do první ligy. Je to reálné?

S ženami máme reálnou naději na druhé místo, které by nám zajistilo výhodu domácího prostředí v nadstavbové části. Hrací systém je takový, že se utkávají týmy na první a čtvrtém a na druhém a třetím místě. Vítězové pak hrají s vítězi druhé skupiny. Do první ligy pak postupují dva týmy. Myslím, že máme reálnou šanci na zisk postupové pozice.

O nedělním zápase žen s Prosekem se Vám stala kuriozita, zkolabovala časomíra, což se moc často nestává. Jak moc to bylo pro Vás trenéra a hráčky nepříjemné?

Nepříjemné to bylo hlavně pro hráčky, protože nefungovalo měření limitu na útok, a tak hráčky musely reagovat na hlasové pokyny od stolku. Naštěstí zápas nebyl dramatický, a tak jsem se jako trenér bez „tabule" obešel.

Co Vám zabírá více času a kde máte větší nervy – u mužů jako kapitán nebo u žen jako trenér?

Více času mi zabírá trénování, protože je potřeba se na trénink připravit, nastudovat statistiky soupeře atd. Více se ale asi rozčiluju jako hráč, to je moje slabina. Jako trenér se snažím zůstávat klidný a spíše se soustředím na pomoc týmu.

Co Vás nejvíce rozčiluje?

Jako hráč se rozčiluju hlavně na sebe. A i když to není správné (a před každou sezónou si říkám, že se polepším), tak se velmi často rozčiluji na rozhodčí. Snažím se ale polepšit. Jako trenéra mě rozčiluje, když někdo vypustí nějakou situaci anebo když mi některá z hráček odmlouvá.

Věnujete se jen basketbalu nebo ho prokládáte i jinými sporty?

Kromě basketu chodím jednou týdně s kolegy z Gymnázia (a s „přáteli Gymnázia Benešov") na volejbal. Mimo sezónu se snažím věnovat i jiným sportům, ale basketbal u mě naprosto převládá.

Jaké plány nebo předsevzetí jste si dal do letošního roku?

Basketbalová předsevzetí byla chodit na tréninky a nehádat se s rozhodčími. Jinak si ale předsevzetí nedávám.