Do středeční rychlostní zkoušky vyjížděla Macíkova posádka brzo ráno, unavená po náročné úterní etapě, kterou z části strávila v zatopeném říčním korytu. Čekala na ní spojovačka dlouhá 510 kilometrů a jedna z nejkratších dakarských speciálek čítající pouhých 114 kilometrů.

„Jsme v cíli. Nebylo to nic závratného. Prostě 114 kilometrů v písku. Jedničkové a dvojkové duny. Měly tu být i trojkové, ale ty jsme nikde nepotkali. Chvilku jsme se honili s Jardou Valtrem. Jinak jsme jeli celou dobu sami, nikde nikdo. Navigačně jsme etapu zvládli. Asi dvě duny jsme museli objíždět. V měkkém písku se nedaly vyjet. Míříme do bivaku. Jsme bez signálu,“ ozval se jen krátce Martin Macík.

Příští dvě etapy s pořadovým číslem 11 a 12 budou spojeny do jedné maratonské a měly by závodníky zavést do vysokých dun Pusté končiny, jedné z nejrozlehlejších pouští světa. Posádky stráví čtvrteční noc v provizorních podmínkách, oddělení od svých týmů a asistencí. Všechny opravy po čtvrteční rychlostní zkoušce budou muset zvládnout pomoci vlastních sil.

Středeční program byl poznamenán nešťastnou událostí, ke které došlo v úterý na trati. „Je nám to moc líto. Přejeme upřímnou soustrast rodině a blízkým italského fanouška. A současně hodně sil Alešovi Lopraisovi, který se dostal do situace, kterou podle dostupných informací nemohl nijak ovlivnit. Myslíme na všechny, které včerejší události zasáhly,“ uvedl Macíkův tým v oficiálním prohlášení.