Předem velká gratulace. Vyhrál jste anketu podruhé, takže co na to říkáte?
Ještě tomu nevěřím a hlavně jsem to opravdu nečekal.

Jenže vy jste získal titul mistra světa a Evropy a to vás k tomu předurčovalo…
To možná ano, ale já bych se sám na vítěze nepasoval.

A koho byste tedy mezi nejlepší sportovce pasoval?
Všechny úplně neznám, ale napadá mě Karel Ruso, který je stále výborný a je to takový vzor. Je ještě starší než já a pořád trénuje. Před ním smekám a obdivuji ho. Jsou tady dále atleti a jiní a jiní sportovci.

Každopádně váš sport není rozhodně nic jednoduchého a je třeba tomu spoustu obětovat. Co to ve vašem případě obnáší?
Nemám absolutně čas na sebe. Musím chodit do práce a na víc mi nezbývá čas.

Máte manželku, dvě malé krásné dcerky. Co tomu rodina říká?
Jsou rádi, ale někdy je to i štve. Já se snažím, abych je zase tak moc neštval a snažím se všechno koordinovat, abych je úplně neokrádal.

Jsou třeba někdy s vámi na loděnici nebo při závodech?
Tak to určitě. Když mám delší trénink, tak to tam se mnou nečekají, ale jezdí se mnou po závodech a snažíme se to spojit s nějakým výletem.

Ze slavnostního vyhlašování nejlepších sportovců Nymburska za rok 2018, které se konalo v nymburském Obecním domě.
Nejúspěšnějším sportovcem roku je Ondřej Petr

Když nepracujete, netrénujete nebo nezávodíte, co děláte? Jak relaxujete?
Přistihl jsem se, že jsem nejraději doma. Když mám takovou pohodu, nezvoní mi telefon. Těším se na víkendy a baví mě domácí práce. Beru to jako relax.

Vy už jste na pódiu při vyhlašování jako zkušený mazák. Cítíte se na pódiu líp než při závodě?
Závod je pro mě rozhodně lepší. Tam vím, co mě čeká. Na tom pódiu je to taková velká neznámá (smích). Na to si asi nikdy nezvyknu.

Jak byste s odstupem času zhodnotil ty dva závody, při kterých jste měl největší úspěchy v minulém roce?
Ona byla dost dlouhá zima, na jaře bylo hodně chladno a vypadlo to blbě. Dlouho jsem se rozjížděl, ale od prvních závodů se mi relativně dařilo. Pak jsem se rozhodl jet do Chorvatska na mistrovství Evropy, protože já jsem vždy vybíral jen jeden závod. Letos jsem to změnil, protože jsem se chtěl co nejlépe připravit do Portugalska na mistrovství světa. Jelikož jsem rok předtím nikde nebyl, tak jsem si chtěl vyzkoušet nějaký mezinárodní závod, abych věděl, jak na tom jsem. A co potřebuji dál zlepšit. Chorvatsko bylo takové na otočku, generálka. A pak už to bylo na sto procent.

Jak řešíte finanční stránku?
Vždycky jsem si doplácel, ale letos mi pomohlo Město Nymburk. Zažádal jsem si o grant a vyhověli mi. Nejsem si jistý, zda bych byl schopen podniknout to bez této podpory. To bylo pro mě velmi důležité.

Pře dvěma lety jste mi říkal, že končíte. Naštěstí se tak nestalo. Takže jaké jsou vaše cíle pro nadcházející rok?
Jste asi úplně první, komu to řeknu takhle oficiálně. Já jsem si po mistrovství světa v Portugalsku už nedával žádné plány, opravdu jsem říkal, že to budu dělat už hodně volně a budu jezdit jen pro zábavu. Jenže mě baví závodit a teďka už trošku přemýšlím, že se nějakých závodů zúčastním.

Takže váš konec není úplně konec?
Já jsem to doma ještě úplně neřekl (smích). Pokud se něco nestane nebo nepřijde nějaké zranění, tak se asi ještě nějakých závodů zúčastním. Ještě bych si docela rád zazávodil.

Basketbalista Martin Holoubek
Holoubek: Letos už by mohla cinknout zlatá