Na start mezinárodního klání v pověstně „kleci" se postavilo celkem 16 ryze oddílových i složených trojic, z nichž reálně minimálně polovina mohla pomýšlet na medailový úspěch. Premiéru na turnaji zažila sestava švýcarského Fribourgu, která rozhodně nebyla jen do počtu, byť na bodový zisk nedosáhla. Po delší odmlce se představily i dvě sestavy z pražských Čakovic. Již v základních skupinách se urodilo několik překvapivých výsledků. K těm patřila remíza dvojnásobných vítězů z Modřic s druhou karlovarskou sestavou (Kubát, Bláha ml., Rada), remíza třetí sestavy Šacungu se Vsetínem, druhé sestavy Šacungu (Makara, Kalas, Řehák) se Zručí-Sencem (Kadeřábek, Stehlík, Vaňourek) či Českého Brodu (M. Kaděra, Janík, Voldřich) s Modřicemi B (Pospíšil, Topinka, Bíbr) a obhajující  formací Šacungu (Doubrava, Holub, Stejskal).

Céčko Šacungu si vyskočilo na áčko
Čtvrtfinále nabídlo zápasy rozdílných kvalit a výsledků. Zatímco v domácím derby překvapivě radující se třetí sestava ukončila svým oddílovým spoluhráčům naději na obhajobu a ve druhém zápase se Vsetín na postup proti černému koni turnaje, prvoligové českobrodské sestavě pořádně nadřel, zbývající dvě čtvrtfinále přinesla poměrně snadné výhry. Ve středočeském derby se Čelákovice vypořádaly se druhou sestavou Šacungu a stejně se vedlo modřickému áčku v duelu s loni stříbrnou karlovarskou trojicí (Vanke, Chytra, M.Medek).

Martin Spilka poslal Čelákovice do finále

Obrovskou bitvu a nejhezčí zápas dne nabídlo semifinále v podání Vsetína a Čelákovic. Po ztrátě prvního setu se slovenští borci ve vsetínském dresu vzchopili a zápas dovedli do třetího setu. V něm pokračovala plejáda totálních úderů i polařských zákroků, za stavu 9:9 Spilka prostřelil vše, co mu stálo v cestě a Čelákovice šly do finále.

Druhé semifinále kvalitou zaostalo, na stále lepšící se hru tria Modřic nenašlo další překvapení dne, třetí sestava Šacungu, žádnou protizbraň. Nad areál v tu dobu vtrhlo temné nebe a s ním dal o sobě vědět i déšť. Z tohoto důvodu se zápas o bronz odehrál jen na jediný set a v něm dominovali Vsetínští.

Štěpařovi brambora nevadila

Nahrávač céčka Šacungu Ladislav Štěpař dodal k účinkování týmu v turnaji a konečné bramborové pozici. „Před začátkem turnaje jsme si dali za cíl postoupit do play-off a pak se uvidí. K postupu nám pomohla plichta se Vsetínem, kromě ní jsme plichtili i s Čakovicemi a vyhráli nad béčkem Čelákovic. Zdálo se mi, že náš výkon jde postupně nahoru a gradovalo to ve čtvrtfinále proti naším klubovým spoluhráčům. Tam rozhodla naše lepší mezihra ve druhém a třetím setu a také změna v obraně, na které jsme se v průběhu dohodli.

V semifinále s Modřicemi mi přišlo, že jsme se tím nečekaným předchozím vítězstvím uspokojili a odrazilo se to i na našem výkonu. Nepodařilo se nám dostat na soupeře, který v obou setech ovládl začátek setu. Dotahovat proti tak zkušeným hráčům je těžké. Utkání o třetí místo poznamenal déšť a taky ta frustrace z porážky s Modřicemi. Na soupeři bylo vidět, že se lépe vypořádal s porážkou a vypadal motivovaněji. Měli jsme ještě chvilku šanci to zvrátit, ale přišly naše chyby. Nejsme však nespokojeni, nečekal jsem, že to v takové konkurenci dotáhneme tak daleko. Chtěl bych ocenit hru čelákovické trojice v čele s výborným Martinem Spilkou a také kvalitu a vyzrálost vítězné trojky, která si tady na turnaji drží několik let skvělou výkonnost."

Zkušenost měla ve finále navrch

Deštivé finále, které muselo být dokonce nasvíceno umělým osvětlením, nabídlo velmi dobrou podívanou, ve které se začal výborně prosazovat do té doby ne tak výrazný modřický Kop. Zápas došel do třetího setu a tam už slavila úspěch zkušenost českých reprezentantů. „Jen" stříbro však čelákovické hráče mrzelo pouze chvilku.
Nejlepší nahrávač turnaje, Radoslav Frank z Čelákovic, popsal pouť turnajem se stříbrnou tečkou. „V základní skupině jsme měli celkem přijatelné soupeře. Tím, že béčko Varů vzalo Modřicím set, se nám naskytla možnost jít nahoru z prvního místa, což se díky remíze s Modřicemi podařilo. Ve čtvrtfinále proti béčku Šacungu jsme měli velmi dobrou obranu a to rozhodlo. Se Vsetínem v semifinále to byl náročný zápas. Před každým míčem jsme se domlouvali na obraně a dařilo se. Navíc Martin na útoku hrál skvěle celý den. Bylo to o míč, ale výhra mě překvapila. Finále bylo takové divné. Jak pršelo, tak už to bylo vše takové uspěchané. V prvním setu jsme několikrát chybovali a Modřice ho získaly. Druhý set znovu fungovala naše domluva do obrany. Ve třetím setu byl rozhodující míč za stavu 8:7 pro Modřice. Martin Spilka kopnul podél bloku a Kokštein tam neskutečně zajel a potom ještě jednou předvedl podobný zákrok. To podle mě rozhodlo. Stříbro tady na turnaji beru po bronzu z loňské extraligy jako svůj druhý největší úspěch."

MARTIN MARŠÁLEK