Jste mistry ČR v shotbale, jaké jsou momentální pocity?

Štěpán: Mám skvělý pocit, hrál jsem to kvůli vítězství. Musel jsem vynechat školu, snad se učitelé zlobit nebudou, stálo to za to.

Serhiy: Panují jen úžasné pocity. Celou sezonu jsme zakončili bez jediné porážky, a co mě velmi těší je fakt, že jsme i podruhé porazili naše kamarády, ale v shotbale obrovské rivaly.

Jak bylo obtížné se probojovat do úspěšného finále?

Štěpán: Věřili jsme si, nepřipouštěli jsme si těžké chvíle a opravdu jich moc nebylo. Soupeře jsme drtili, takže moc těžké to nebylo.
Serhiy: Pro mě bylo nejtěžší se vyrovnat s přítomností televizních kamer a čtvrtfinálový zápas. Pak už to šlo celkem samo.

Co rozhodlo o vašem vítězství proti Lukášovi s Oldou?

Štěpán: Rozhodly penalty, které jsme proměnili. Konkrétně tři ze čtyř, a jsem rád, že jsem je dal a ulehčil Sergimu situaci. A snad ještě, když jsme vedli 4:1 a kluci dotáhli na 4:4. Přesto jsme se nepoložili.
Serhiy: Byli jsme zdravě sebevědomí, hlavně po semifinále, kdy jsme porazili celkem snadno favority z táborské divize. A rozhodla naše souhra, něco mezi námi muselo fungovat.

Proč vás shotbal baví, co je specifické na tomto sportu?

Štěpán: Rychlost a dynamika, stále nahoru dolů, nezastavíš se. Vystřelíš a hned jdeš bránit.
Serhiy: Přemýšlet o taktice, stále se něco děje, skóre se mění, jsou tam střely, jsi stále na míči.

Kdy jste se rozhodli zkusit shotbal?

Serhiy: Myslím, že v loňském roce na nějakém turnaji v nohejbale jsem o shotbale slyšel a řekl si, že to zkusím. Teď jsem za to velmi rád.
Štěpán: Slyšel jsem o tom od kamaráda a rozhodl se ho hrát, až když přišel Serhiy.

Máte v plánu spolu hrát i v příští sezoně a zkusit se zapsat do historie jako obhájci titulu?

Štěpán: Obhájit bych chtěl, ale nebráním se zkusit někoho jiného. Sergej kvalitní hráč a neurazí se.
Serhiy: Chtěl bych se Štěpánem obhájit, rozejdeme se až po zlatém hatricku.

A jak se cítili stříbrní Lukáš Sojka s Oldou Komárkem? Panuje zklamání ze stříbrné medaile?

Olda: Prohrát poslední zápas v sezoně mrzí dost. Zklamání je velké, ale neskládáme zbraně a v příštím ročníku budeme silnější.
Lukáš: Obrovské, chtěl jsem zlato. V přáteláku jsme je porazili 6:2, ve skupině i ve finále jsme prohráli o gól. Zklamání je opravdu dost velké.

Kde hledat příčinu prohraného finále?

Olda: Začali jsme zbytečnými fauly, dostali jsme hodně branek z penalt. Možná tam byla taktická nevyspělost, pospíchali jsme se střelami, oni si vše lépe připravili, byli klidnější.
Lukáš: Upřímně říkám, že patřím mezi nejlépe bránící hráče a ve finále udělám tři kiksy a nepodržím spoluhráče vzadu. Finále mi nevyšlo. Netrefovali jsme ani branku podle představ. V semifinále hrajete jak z partesu a o zlato … škoda mluvit.

Hodně lidí vás pasovalo do role největších favoritů, nesvazovalo vás to?

Olda: Věděli jsme to a za sebe říkám, že mě to nesvazovalo. Panuje u nás s Lukášem zdravá sebedůvěra, věříme si a počítali jsme s touto rolí.
Lukáš: Určitě ne. Jsem zvyklý z důležitých zápasů ve stolním tenisu. Roli favoritů jsem si uvědomoval, prostě nevyšel jeden zápas a o tom sport je.

Myslíte, že se Benešov může stát líhní shotbalu?

Olda: Mám mezi fotbalisty hodně kamarádů a zajímá je to. Výhodou je časová flexibilita, takže vidím velmi reálně, že bude Benešov patřit k líhni, zvlášť když je fotbal na okrese tak rozšířený.
Lukáš: Pochází odtud zakladatel, což je obrovská výhoda. Nyní jsou v Benešově medailisté z MČR dvojic i z ligy, ostatní se budou chtít ukázat a porazit nás. Myslím, že hráčů bude dost.

Jak bolestivé je odehrát shotbalový zápas?

Olda: Jsem po operaci křížového vazu, takže jsem trošku cítil nápor, ale jinak jsem zvyklý na balón. Shotbal není bolestivý, jen to někdy štípne.
Lukáš: Střela za střelou, to víte, cítím stehenní sval. Jelikož mám ortodoxní styl chytání, že se zavěšuji za horní tyč, bolí mě paradoxně ruce.

Budete hrát spolu i ročník 2018, nebo si najdete jiného parťáka na zlato?

Olda: Určitě, s Lukášem je super spolupráce, doplňujeme se, podržíme se. On je super v bráně, já spíše střelec, funguje to.

Lukáš: Budeme spolu hrát. Mluvíme spolu během zápasu, máme kvalitu. Souhlasím s Oldou a slibuji, že napravíme reputaci.

RADIM STUDNIČKA

Co je to shotbal? Fotbal 2 na 2 na malém hřišti, říká se mu také překopka. Branku soupeře trefujete ze své poloviny, hraje se jen na dva doteky. Rány protivníka sice můžete chytat, ale bez pomoci rukou. Po obranném zákroku (vždy počítáno jako jeden dotek) hra pokračuje útočnou činností spoluhráče tím, že se snaží vstřelit gól do soupeřovy branky. Takto se hra přelévá z jedné strany na druhou, dokud tým nevstřelí branku. Po obdržené brance se čas nezastavuje, hra pokračuje postavením míče na bod rozehry a výkopem.