Nové zjištění, že předci lidí se vzpřímenou chůzí začali na stromech, šokovalo vědce. Vyvrátilo totiž zavedenou a obecně přijímanou teorii. Podle ní se vzpřímená chůze vyvinula na zemi, díky životu v savanách, kterým před asi sedmi miliony let ustoupily části hustých lesů. Chůze po dvou nohách je určujícím rysem lidí ve srovnání s jinými velkými lidoopy.

Druh Sahelanthropus tchadensis žil ve střední Africe na území dnešního Čadu. A před sedmi miliony let zřejmě učinil zásadní krok ve své evoluci - vykročil jen po dvou nohách
Nový objev: Vědci přišli na to, kdy začal předchůdce člověka chodit po dvou

Vědci z University College London, University of Kent a Duke University v USA se ve svém výzkumu, jehož předběžné výsledky zveřejnil časopis Science Advances, rok a tři měsíce zabývali chováním třinácti dospělých, čtyř mladých jedinců, tří dospívajících a pěti nemluvňat volně žijících šimpanzů v údolí Issa v západní Tanzanii.

Suchá otevřená krajina se na tomto místě mísí s oblastmi hustého lesa. Tato savanová mozaika je podobná krajině, ve které žili lidští předci. Výzkum začal v roce 2020 a má být ukončen v roce 2024.

Proč se začalo chodit po dvou

Portál CNN píše, že tým expertů zaznamenával každý okamžik, kdy se šimpanzi vzpřímili, a zda k tomu došlo, když byli na zemi, nebo na stromech. Získané údaje pak odborníci porovnali s daty o stání na dvou nohách u šimpanzů, kteří žijí v hustě zalesněných oblastech v jiných částech Afriky.

Zjistili, že šimpanzi z údolí Issa trávili na stromech stejnou dobu jako jejich příbuzní žijící v lesích. Otevřené prostředí nemělo na jejich typ chůze žádný vliv. Navíc se více než 85 procent času, po který šimpanzi chodili vzpřímeně, pohybovali na stromech, nikoli na zemi.

Vědci zjistili, že se šimpanzi s gorilami přátelí. Hlavně kvůli potravy
Šimpanzi a gorily jsou v přírodě dobrými přáteli. Vědci nyní odhalili důvod

Tyto údaje výrazně nabourávají dosavadní předpoklady o tom, jak vznikla vzpřímená chůze po dvou nohách. Deník Independent doplňuje, že stejně jako mnoho evolučních změn se podle aktuálně přijímané teorie i bipedalismus (lidská vzpřímená chůze na dvou nohách) pravděpodobně zrychlil v důsledku klimatických a ekologických změn. Ty zničily prastaré tropické pralesy a nahradily je pastvinami a otevřenými lesy, ve kterých dokázaly přežít jen menší části hustého lesa.

Právě tato změna měla povzbudit prehistorické příbuzné člověka ke vzpřímené chůzi na zemi. „Dlouho se předpokládalo, že méně stromů znamená více času na zemi, a více času na zemi znamená více času ve vzpřímené poloze,“ řekl spoluautor nové studie a docent antropologie na UCL Alex Piel. Nové údaje však takovou teorii nepotvrzují. Ústup lesů a otevřenější savanová stanoviště naopak podle vědců vůbec nebyly příčinou evoluce bipedalismu.

Dosáhnout na ovoce

Vědce takto přelomové zjištění překvapilo. Řeší ale i jinou záhadu. „Další otázkou je, proč šimpanzi z údolí Issa tráví většinu času na stromech, přestože se v jejich okolí vyskytuje méně stromů než v jiných oblastech,“ zamyslel se Piel. Logicky by tak měli být přeorientovaní spíše na pobyt na zemi, ale není tomu tak.

Neandertálci a lidé sdíleli mezi sebou tedy nejenom geny, ale také kulturu.
Neandertálci a lidé žili vedle sebe více než tisíc let. Kopírovali se navzájem

Vědec doplnil, že jedním z možných vysvětlení by mohla být potrava. Stromy produkující jídlo mohou opice podněcovat k tomu, aby na nich trávily čas, například aby mohly dosáhnout na ovoce nacházející se na vyšších větvích. A ze stejného důvodu je stromy možná podnítily ke vzpřímenému postavení.

„Bipedalismus jim mohl pomoci bezpečně a efektivně procházet flexibilními větvemi a mít přístup k co největšímu počtu plodů, když je najdou,“ citoval vedoucí výzkumnici projektu, antropoložku Rhiannu Drummond-Clarkovou, portál The Guardian.

Ochrana před predátory

Roli v chování pozorovaných šimpanzů i v dávném vývoji vzpřímené chůze na stromech mohlo mít rovněž sezonní počasí. V období dešťů roste tráva v údolí Issa do výšky asi šest a půl metru, což znamená, že šimpanzi jsou zranitelnější vůči predátorům pohybujícím se spíše na zemi, jako jsou levharti. Podobným problémům podle vědce čelili i dávní předkové člověka. „Je to skutečně analogický systém,“ řekl Piel.

Užívání mobilních telefonů a notebooků bude mít vliv na budoucí vzhled lidí.
Bez krku, s pařátem místo prstů. Tak má vypadat člověk za 800 let

Zdůraznil ale, že teorii z nové studie je třeba ještě ověřit na základě fosilních záznamů, aby se zjistilo, co nám říkají o anatomii raných hominidů.

„Naše práce v terénu je klíčová, protože pochopení toho, proč chodíme po dvou nohách, je zásadní pro pochopení toho, co to znamená být člověkem,“ poznamenala Drummond-Clarková.

Velké lidoopy, jako jsou orangutani, gorily, šimpanzi a lidé, řadíme do čeledi Hominidé. Člověka a jeho nejbližší příbuzné pak dále označujeme jako homininy.

Hominidé se živí plody, listy, pozemní vegetací a i živočišnou stravou, jsou taky typičtí svou řídkou srstí. Mnozí z nich mají analytické schopnosti, umí napodobovat chování a uvědomují si vlastní osobnost. Zajímavostí taky je, že jsou si všichni hominidé navzájem podobní složením krve i genetickou. Orangutani, gorily i šimpanzi mají 48 chromozomů, zatímco lidé 46.