Těchto 26 lokalit, z nichž zhruba polovinu archeologové dosud neznali, představuje další příklad dlouholetého osídlení oblasti Amazonie velkými osadami složitých starověkých společností, předcházející o mnoho let španělské invazi, jež zdecimovala původní obyvatelstvo Jižní Ameriky.

„Naše výsledky vyvracejí argumenty, že západní Amazonie byla v předhispánských dobách osídlena jen řídce a přispívají k již existujícím důkazům o tom, že kultura Casarabe měla vysoce integrovaný, souvislý a hustý systém osídlení,“ píše archeolog Heiko Prümers z Německého archeologického institutu a kolegy v nové studii, která byla zveřejněna v odborném titulu Nature. Informuje o tom Science Alert. 

Staří Mayové si nechávali vyvrtávat zuby a vsazovali do nich drahokamy. Intarzie měly pravděpodobně duchovní význam, ale roli hrálo i zdravotní hledisko
Staří Mayové plnili své zuby drahokamy. Nový výzkum ukázal, že chudí i bohatí

Pomocí laserových skenerů namontovaných na helikoptérách pořídil tým převážně evropských archeologů skeny šesti oblastí v srdci starověké kultury Casarabe, která se vyvíjela mezi lety 500 a 1400 na území dnešní severní Bolívie.

Rozlehlá síť sídel, již se tímto způsobem podařilo pod hustým pralesem odkrýt, představuje typ urbanismu s nízkou hustotou, první svého druhu nalezený v tropických nížinách Jižní Ameriky. Součástí těchto osad byly četné propracované ceremoniální stavby obsahující stupňovité plošiny a valy ve tvaru U, všechny orientované do severo-severozápad.

Podle archeologa Christophera Fishera z Koloradské státní univerzity, jenž se na studii nepodílel, povedou tyto skryté známky lidských zásahů do starověké krajiny k přehodnocení raných společností v oblasti Amazonie. „Rozsah architektonických pozůstatků, mezi něž patří hliněné pyramidy, jež se kdysi tyčily více než 20 metrů nad okolní savanou, nelze přeceňovat a je na stejné úrovni jako v jakékoli starověké společnosti,“ píše Fisher v samostatném komentáři.

Žena, jež byla pohřbena před 4000 lety u Pardubic, měla drobnější postavu, světlou pleť, hnědé vlasy a hnědé oči posazené široko od sebe a výraznou bradu.
Patřila k elitě, nosila šperky z Baltu. Vědci vrátili tvář ženě z doby bronzové

Po celá desetiletí však někteří archeologové předpokládali, že ani chudé tropické půdy na pláních Llanos de Mojos v Bolívii, ani mayské pevnosti ve Střední Americe nedokázaly ve většině případů podporovat velké populace a sofistikované urbanizované civilizace. Jak ale naznačují již dřívější indicie, byli lidé kultury Casarabe zruční zemědělci, kteří přeměnili sezónně zaplavované amazonské savany na produktivní krajiny, kde pěstovali plodiny. Těmi pak doplňovali svou obživu, již si obstarávali i lovem a rybolovem. Jak ale budovali své ceremoniální stavby nebo upravovali svá sídla, o tom se vědělo jen málo.

Odpověď na tyto otázky nabídla metoda dálkového průzkumu Lidar, která skenuje zemský povrch pomocí vzdušných laserových paprsků. „Při jediném přeletu dosahuje toho, co by dříve zabralo roky vyčerpávající práce v terénu,“ vysvětluje Fisher.

Dvě velká centrální sídla a řada menších osad

Prümers a jeho tým popisují ve své studii dvě velká sídla, Cotoca a Landívar, která byla centrálními uzly regionální sítě menších lokalit, jichž bylo celkem 24. Tyto lokality spojují stále ještě viditelné hráze v délce několika kilometrů, jež se vějířovitě rozbíhají do krajiny. „Tato dvě velká sídliště byla již známa, ale jejich masivní velikost a architektonické zpracování se projevily až průzkumem Lidar,“ píše tým.

Vědci odhadují, že aby lidé z Casarabe postavili Cotoku, přesunuli asi 570 tisíc kubických metrů země. Tedy desetkrát více hlíny, než kolik přemístili lidé z Tiwanaku, když stavěli pyramidu Akapana, největší stavbu, jaká byla dosud v bolivijské vysočině nalezena.

Lidé z Casarabe také stavěl na obranu těchto centrálních sídel i příkopy a hradby, a dále masivní zavlažovací systémy určené ke kultivaci přebytků potravin, jež podle archeologů mohly uživit i velkou populaci.

V egyptských chrámech podle vědců voněla směsice různých olejů, a třeba i vůně pečeného masa.
Jak voněl starověký Egypt? Vědcům se podařilo namíchat Kleopatřin parfém

Uspořádání a měřítko propojených osad také naznačuje, že obyvatelé Casarabe vytvořili v severní Bolívii společenskou a veřejnou krajinu srovnatelnou se známějšími andskými kulturami. „Tato data ukazují na hustou populaci, krajinu vytvořenou lidmi, centra s monumentální architekturou a složitou hierarchii osídlení,“ píše Fisher.

Takový objev může být podle něj významný, protože hierarchické uspořádání urbanizovaných sídel se dlouho používalo jako archeologická zkratka pro odvozování sociální složitosti. „Nově objevená síť osídlení naznačuje takovou úroveň sociální složitosti, jaká se až dosud s ranou Amazonií příliš nespojovala,“ říká Fisher. 

Nezapomínejme na klasickou archeologii

Ze vzdušného průzkumu však lze získat jen část celkového obrazu. Pokud jsou místa přístupná, bylo by podle Fishera záhodno provést ještě záchranný archeologický průzkum, který by mohl odhalit i dochované starověké předměty. Z nich by se pak dalo vyčíst ještě více podrobností o stravě, životním stylu a kulturních praktikách těchto zemědělských společností. Rychlé ekologické změny však tyto snadno se rozpadající hliněné ruiny velmi ohrožují. „Neměli bychom ztrácet čas, než archeologie navždy zmizí,“ píše Fisher. 

Ten doporučuje navázat silná partnerství s místními domorodými obyvateli, což může být životně důležité jak pro řešení otázek přístupu k archeologickým lokalitám na jedné straně a ochraně soukromí domorodých společenství na straně druhé, tak pro získání úplnějšího a bohatšího obrazu o životě starověkých amazonských společností.