Vrak lodi je ještě z podstatné části neprozkoumaný, archeologické práce stále pokračují. „Na podvodním výzkumu a vykopávkách se podíleli kvalifikovaní potápěči,“ uvedlo v prohlášení řecké ministerstvo kultury.
Při nejnovějším objevu museli vědci přemístit několik velkých kamenů, aby se do neprobádaných míst dostali. Tým zde objevil mramorový podstavec sochy, v němž se kromě masivní mramorové hlavy vousatého muže dochovaly obě dolní končetiny lidské postavy.

Spekuluje se, že hlava může patřit takzvanému „Herkulovi z Antikythéry“, bezhlavé soše, která byla u vraku objevena v roce 1900. Ta je nyní vystavena v Národním archeologickém muzeu v Athénách, uvedl web Heritage Daily s odkazem na řecké ministerstvo.
Archeologové dále nalezli bronzové artefakty, železné hřebíky, kusy oblečení a dřevěnou kotvu. Největším překvapením ale byl objev dvou lidských zubů. Detailnější výzkum pomocí forenzní odontologie a radiokarbonového datování by měl pomoci odhalit více informací o pohlaví, stáří a původu osoby či osob.
Vrak plný bohatství
Vrak řecké obchodní nebo nákladní lodi pochází z římské éry, zhruba z 1. století před naším letopočtem. Místo bylo objeveno potápěči hledajícími mořské houby poblíž řeckého ostrova Antikythéra v roce 1900.
Někteří vědci spekulovali, že loď převážela část kořisti římského generála Sully z Athén v roce 86 před naším letopočtem. K této teorii vedla zmínka řeckého spisovatele Lukiana o potopení jedné ze Sullových lodí v oblasti ostrova.
Již předchozí vykopávky přinesly bohaté množství artefaktů. Při prvních výzkumech přes 120 lety byly odhaleni například tři mramoroví koně v životní velikosti, šperky, skleněné nádobí, mince a stovky uměleckých děl.

O více než sedmdesát let později byl k průzkumu přizván francouzský oceánograf a filmař Jacques Cousteau. Jeho tým nalezl stovky dalších artefaktů a ostatky čtyř lidí. Jeho televizní pořad „Potápění za římskou kořistí“ zpopularizoval vrak pro nové generace, napsala o projektu na svém webu Oceánografická instituce Woodse Holea.
Nejvzácnějším objevem však byla nenápadná hrouda bronzu nalezená již při prvních vykopávkách. Později se zjistilo, že se jedná o silně zkorodované zbytky zařízení zvaného mechanismus z Anthikythér, jež mnozí považují za první analogový počítač ve světě. Složitá soustava vzájemně propojených ozubených kol byla schopná předpovídat pohyb Slunce, Měsíce a několika planet, a také načasování zatmění Slunce a Měsíce na roky dopředu.
Mechanismus mohl mít údajně využití k plánování důležitých událostí včetně náboženských rituálů, raných olympijských her a zemědělských činností.
Artefakty nalezené z vraku lodi v Antikythérách se řadí mezi nejvýznamnější nálezy moderní archeologie, díky kterým se změnil pohled na hranice starověkých technologií. Jsou umístěny v Eforátu podmořských starožitností řeckého ministerstva kultury a sportu.
Složitý prostor pro průzkum
Místo je z velké části neprozkoumané, a to zejména kvůli své poloze a tvaru mořského dna, na němž leží. Vrak je příliš hluboko pro potápěče, a zároveň v příliš mělké hloubce pro použití ponorky s lidskou posádkou nebo dálkově ovládaného vozidla, jež vyžadují hlubší otevřený vodní prostor pro bezpečnost a manévrování. V blízkosti se také nachází strmé podmořské útesy a vrak leží pod úhlem, který ztěžuje průzkum sonarem autonomního podvodního vozidla.

Proto si práce na této lokalitě vyžádala vývoj a použití specifikovaných technik a vybavení, které nemají v oblasti mořské archeologie obdoby, sdělila Oceánografická instituce Woodse Holea.
I díky tomu se podařilo v roce 2012 odhalit důkazy o druhém vraku asi osm set metrů jižněji. V něm se našly nádoby a kotva podobné těm z původní lodi. Vědci se domnívají, že socha Herkula, tří koní či mechanismu jsou jen začátkem toho, co vraky mohou říci o důležitém období lidské historie.