Společnost, rodiny ale i jednotlivci hledají cokoliv nebo kohokoliv, kdo jim dá naději, i když jen krátkodobou. Na otázky, jak moc a proč je naše společnost rozdělená a co dělat proto, aby se lidé začali více chápat, respektovat a našli vzájemnou rovnováhu, mi dnes odpovídala psycholožka Markéta Švamberk Šauerová z pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a VŠTVS Palestra.

Nový díl si můžete poslechnout vždy od pátku na www.denik.cz. Vaše příběhy, dotazy nebo náměty můžete posílat na mail bohumila.cihakova@denik.cz.

Zbavme se strachu a naslouchejme

„Víte, hodně tady působí strach. Strach, jako emoce, který má naprosto zásadní a možná až destruktivní vliv na naše racionální rozhodování. Využívání strachu pro dosažení vlastního cíle je nebezpečné, amorální a zvrhlé,“ vysvětluje psycholožka Šauerová. 

close Markéta Švamberk Šauerová info Zdroj: se svolením Markéty Švamberk Šauerové zoom_in Markéta Švamberk Šauerová

Zdravá společnost není nikdy názorově jednotná. Ale zároveň, zdravá společnost tyto názorové odlišnosti dokáže akceptovat. A to naše společnost bohužel zatím neumí. Rovnováhu společnosti nenarušuje  názorová neshoda, ale zneužívání lidských vlastností, jako je důvěřivost nebo soucit, využívání nevýhodného postavení některých skupin, jejichž členové jsou vůči mnoha vlivům bezbranní - etnických skupin, handicapovaných, starších lidí. 

Nejvýrazněji k narušení zdravé rovnováhy v naší společnosti přispívá zneužití strachu pro dosažení vlastního prospěchu. Ohrožení základních jistot člověka a manipulace s láskou a obavami o ty nejbližší - naše děti, partnery, rodiče, s pocity ohrožení vlastní existence, vyvolání pochybností ohledně kvality života, zda nás nečeká strádání (rozvíření myšlenek na téma, zda budeme mít kde bydlet, budeme mít co jíst). To jsou velmi ožehavá témata, na něž se aktuálně cílí a vyvolaný strach se může snadno vymknout kontrole. Nakonec, důsledky podobných situací známe velmi dobře z historie. I současné poměry ukazují, že možná aktuální stav už nemáme pod kontrolou. 

Netolerance k názorové odlišnosti spolu s podněcováním strachu může v lidech vyvolat pocit bezmoci, zoufalství. A zoufalí lidé nasledně dělají zoufalé věci. 

Přitom společnými silami můžeme přispět ke zmírnění situace. „Připomeňme si, proč jsme rádi potkávali souseda, paní pošťačku, proč jsme rádi chodili nakupovat právě k této prodavačce. Vždyť to, zda přeje tomu či onomu kandidátovi, fandí Slavii nebo Bohemce, nebo je za práva LGBTQ+ komunity nebo proti, není z obecného hlediska vzájemného lidského soužití zásadní. Podstatné je, jestli nás hezky přivítá, ochotně obslouží, soused vypomůže, když jsme v nouzi, paní pošťačka nám řekne, co je nového ve vsi, když nemůžeme ven. To jsou ty skutečné důležité lidské hodnoty.

A pokud nás ruší názorová odlišnost, zajímejme se o názor těch druhých, naslouchejme jim, hledejme odpovědi na otázky, proč ti druzí to mají nastavené jinak? Čím to může být, kde jsou ty pravé příčiny? Orientujme se na argumenty a opusťme obecná klišé. Máme jedinečnou příležitost sami v sobě něco zlepšit, tedy přijměme tuto výzvu, aby naší společností opět mohlo rezonovat ono důležité „Ať mír dál zůstává s touto krajinou“,“ uzávírá fejetonem Markéta Švamberk Šauerová.

Doc. Markéta Švamberk Šauerová vystudovala obor pedagogika-psychologie a obor psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Doktorská studia absolvovala na téže fakultě, v oboru pedagogika. Habilitovala se v roce 2014 v oboru Pedagogika na Trnavské univerzitě v Trnavě.

Již během studií se věnovala využití arteterapie a muzikoterapie při práci s klientem. Při studiu v zahraničí na Freie Universität Berlin se hlouběji zabývala oblastí rozvoje komunikačních dovedností. Dlouhodobě pracovala v Pedagogicko-psychologické poradně Praha 4 a v Pelhřimově. Působila na ZŠ a MŠ Angel na Praze 4 a krátce na GYOA Pelhřimov. Od roku 2006 působí na Vysoké škole tělesné výchovy a sportu PALESTRA, od roku 2022 působí rovněž na katedře psychologie Pedagogické fakulty UK. 

Specializuje se na využití projektů v edukační praxi pro vybrané cílové skupiny (děti, senioři, handicapovaní) a využití speciálně pedagogických metod pro práci s dětmi s poruchami učení a chování podporujících kromě jiného i rozvoj čtenářské gramotnosti u této cílové skupiny. Součástí její specializace je rovněž pedagogicko-psychologická diagnostika, intervence a základní krizová intervence ve škole.

Autorka absolvovala řadu kurzů se zaměřením na arteterapeutické, muzikoterapeutické, intervenční techniky a kurzy rozvoje komunikačních dovedností. V publikační činnosti se věnuje otázkám tvorby a realizace různě zaměřených edukačních projektů (projekty prevence rizikového chování, projekty osobnostního rozvoje různých cílových skupin – učitelů, dětí se specifickými poruchami učení a chování, seniorů), významu komunikace a autority v edukačním procesu (děti, vrstevnické programy, senioři) a prevenci stresu učitelů a studentů.