Kliknutím zvětšíte„Na místě nehody jsme byli v první vlně, jen několik vteřin, nebo desítek vteřin, co k ní došlo. Kdoví co by s námi bylo, kdybychom tam dorazili o chvíli dřív. Při příjezdu jsme viděli cisternu napříč dálnicí, slabší oheň a lidi snažící se vyprostit zraněné z aut, kterých před námi bylo snad pět,“ popisuje drama nejstarší z trojice Jiří Vašica.
Zraněným z aut v té chvíli pomáhalo dostat se ven několik lidí. Vzápětí se ukázalo, že někteří z nich byli sami zranění.
„Nevěděli jsme, co je v cisterně. Až jsme se dostali k řidiči kamionu, řekl nám, že uvnitř převáží nějaký potravinářský olej,“ líčí sled událostí Jiří Vašica.
Začali organizovat situaci
Záchranáři ze Slovácka se podle svých slov snažili situaci zorganizovat tak, aby zmatek kolem nich dostal nějaký řád.
„Zatímco jeden z kolegů volal na zdravotnický dispečink a podával informace o situaci, lidé u nehody vyprošťovali zraněné z aut. My další jsme se snažili jim v činnosti pomáhat a zraněné jsme přesouvali dál od místa události, kdyby náhodou se ta cisterna vzňala,“ pokračuje v popisu Jiří Vašica.
Vzápětí se ale víc rozhořela kabina kamionu, a tak museli zraněné posunout zase o kus dál.
Pomáhali všichni, kdo mohli
„Mezitím se snažil kolega (Martin Mikloš) spolu se dvěma vojáky vyprostit jednoho zaklíněného muže. Pak začalo docházet k výbuchům, nejspíš pneumatik a olejových van. Naše auto jsme měli celé od oleje. Zraněné jsme proto sunuli ještě dál od ohně a pokoušeli se vytvořit průjezd hasičům, aby se dostali co nejblíž. Potřetí jsme přenášeli zraněné za nějakou dodávku, která tam byla,“ říká Jiří Stuška. V tom se mezi hořícími auty z ničeho nic objevila zdravotní sestra.
„Byla z Jednotky intenzivní péče (JIP) a náhodou jela kolem na nějaké doškolení do Brna. Také ona nám všem velmi pomohla. Starala se o pacienty, vyšetřovala je, hlídala,“ tvrdí Jiří Vašica.
On ani Martin Mikloš nedokážou spočítat, jak dlouho jejich pomoc u nehody trvala.
„Čas vám v takových situacích běží jinak,“ vysvětluje Martin Mikloš s tím, že postupně ztratili přehled o tom, co se kolem děje, protože hořet tam začalo všechno.
Lidé se dokáží semknout a pomáhat
Ze svého neplánovaného zásahu si však odnesl poznatek.
„Říká se, že jsou lidé u nás k sobě arogantní a neochotni jeden druhému pomoct. Po neděli 13. října mohu tvrdit že to není pravda. Cokoliv jsme potřebovali, lidé přinesli. Bylo třeba lékárniček? Lidé nám je dodali, najednou tam bylo třicet lékárniček. Potřebovali jsme mezi auty vytvořit záchranářské uličky? Žádný problém, všechno parádně fungovalo,“ tvrdí Martin Mikloš.
Při jejich cestě na Moravu bylo podle slov Jiřího Stušky v autě dlouho ticho.
„Po návratu domů jsem si uvědomil vděk za to, že mám možnost ve zdraví obejmout přítelkyni a holčičku. Přitom stačilo pár vteřin, aby bylo všechno jinak,“ kroutí hlavou Martin Mikloš.
A jestli se cítí jako hrdinové?
„Musím zdůraznit, že na místě jsme nebyli jen my tři. Náš dík patří také sestře z Jipky, těm dvěma vojákům, jejichž jména neznáme i dalším lidem, kteří pomáhali. My jsme školení na to, abychom takovéto situace zvládali, ale klobouk dolů před těmi ostatními,“ zdůrazňuje Martin Mikloš.
6
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
