Jet po městě 70 km/h a nebo na třicítce rychlostí přes 60 km/h je pro řadu řidičů pohoda. Od doby, kdy legislativa svázala městské policii ruce, se spěchající pokut bát nemusí. Číhat na ně může pouze jeden ze tří radarů, kterými pro celé Benešovsko, kromě dálnice D1, disponuje dopravní Policie ČR.

Nedávno ještě přestupky dokumentovali i strážníci se zapůjčeným přenosným radarem. „Neměříme!. A dokud poslanci nezmění zákon, měřit nebudeme,“ konstatoval Luboš Baranec, velitel benešovských strážníků.

Pro městskou policii totiž znamená měření rychlosti administrativní zátěž, která prakticky dozor nad porušováním maximální povolené rychlosti v ulicích města vylučuje. „Ke každému měření v konkrétní lokalitě potřebujeme souhlas odboru dopravy a součinnost s republikovou policií,“ nastínil velitel strážníků.

Na označení měřeného úseku je nutné instalovat dopravním značky v hodnotě 4500 korun za kus. I zapůjčení radaru s fotodokumentací není zadarmo. Městská policie si musí vybrat vhodné místo k umístění radaru a získat souhlas od zmíněných institucí.

„Dále musíme najít vhodné místo pro zastavení vozidla překročující rychlost a vyřešení přestupku policejní hlídkou. Zastavené vozidlo přitom nesmí tvořit překážku silničního provozu,“ upozornil Luboš Baranec. „My máme hodně práce s kontrolou parkování a veřejného pořádku,“ dodal.

V Benešově jsou instalované měřiče rychlosti, například v Táborské, Nové Pražské nebo Černoleské ulici a v Bedrči, které však mají jen preventivní a evidenční funkci. A jejich instalace s vybudováním připojení na elektrický proud i servis a opravy odčerpává z rozpočtu města další peníze. Vybrané pokuty od řidičů za přestupky, jež zjistí městskou policií pronajatý radar, totiž putují prostřednictvím republikové policie do státního rozpočtu, přestože většinu nákladů platí město.

Absence radaru v rukách strážníků je v ulicích města znát. Republiková dopravní policie nemá šanci s jedním radarovým autem, motocyklem s videodokumentací přestupků a mobilním měřičem rychlosti s fotoaparátem všechny překročení rychlosti v okrese uhlídat.

Kromě paskvilu v podobě poslaneckých pozměňovacích návrhů při novelizaci zákona o provozu na pozemních komunikacích, konkrétně o podmínkách měření rychlosti a dokumentaci přestupků, po sobě zanechala předchozí zákonodárcovská garnitura ještě další úhybnou cestičku. Institut osoby blízké.

“Doufám, že se podaří v parlamentu prosadit zrušení výmluv na osobu blízkou, a pokud bude za zdokumentovaný přestupek vždy odpovídat majitel či držitel vozidla, což nemusí být nutně řidič, který rychlost překročil, alespoň sankce zamíří do jeho bezprostředního okolí,“ vyslovil přání Ludvík Merta, vedoucí benešovské nehodovky, jehož podřízení policisté se s následky nedodržování maximální povolené rychlosti setkávají denně.

„A když dopadne pokuta těsně vedle řidiče, ať si to pak s leasingovou společností, půjčovnou aut, firmou, zaměstnavatelem, sousedem nebo manželkou vyříkají. Alespoň se dotyčný příště zklidní,“ dodal vedoucí skupiny dopravních nehod.

Místem, kde řidiči notoricky jezdí rychle, je Táborská ulice. Zejména v úseku od kasáren k pivovaru, kde je v těchto dnech kvůli stavbě a pohybu dělníků i chodců po vozovce v obou směrech omezená rychlost na 30 km/h.

Minulé úterý 5. října dopoledne, v průběhu jediné hodiny od 10.50 do 11.50 ve směru od nádraží ke kruhovému objezdu, překročilo rychlost o 20 km/h (což znamená bodově ohodnocený přestupek), minimálně dvacet vozidel.

Některým display měřiče umístěného u brány pivovaru hlásil i přes 60 km/h. Radar přitom zachycuje pohybující se objekt právě v úseku s třicítkou. Z celkového počtu projíždějících aut jich rychlostí od 50 km/h a výše jelo zhruba deset procent.

Naopak pomalu, od 20 do 35 km/h, minulo měřič zhruba pět nebo šest vozidel. Ostatní řidiči, kteří byli za volantem či řidítky 85 procent sledovaných dopravních prostředků, proklouzli zmíněným úsekem rychlostí od 35 do 50 km/h, převáženě čtyřicítkou.