Ta silnice je široká, bez prudkých zatáček, přehledná a s kvalitním povrchem. Od roku 2003 tam ale zahynulo osm lidí. Přesněji, na jejím tři kilometry dlouhém úseku u Tužinky.
Úsek začíná zhruba od křižovatky na Mrač a Poříčí nad Sázavou a končí před Benešovem u zálivů autobusových zastávek. Silnice podle Martiny Vápeníkové, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), splňuje požadavky bezpečnosti.
O tom nepochybují ani policisté ani dopravní experti. Přesto by se bezpečnost provozu mohla zvýšit.
„Je totiž nemorální nechávat zabíjet lidi na silnicích,“ míní Bohumil Rak, bývalý policejní dopravní inženýr. A ví o čem mluví. Inkriminovaným místem totiž řidiči projíždějí neúměrně rychle. Sedm a půl procenta z 20 tisíc aut, které tudy denně projedou, jezdí rychleji, než 130 kilometrů v hodině. „Zaznamenali jsme také jezdce, kteří se řítili rychlostí dvě stě kilometrů v hodině,“ potvrdil Rak.
Ale nejen vysoká rychlost přináší do úseku smrtelné nehody. Několik se jich stalo i proto, že řidiči, vyjádřeno policejní mluvou, použili při řízení nesprávný způsob jízdy. A ten v kombinaci s rychlostí zabíjel nejčastěji. Patří sem především nevěnování pozornosti jízdě. To ale, dokud se nebourá, není vidět. Co ale vidět je, je rychlost. Proto se dá také řešit její nedodržování. Jak?
„Důslednějším postihováním hříšníků,“ má jasno vedoucí Dopravního inspektorátu PČR Benešov Zdeněk Štěpánek.
Jenže motoristé v úseku vidí policisty jen několikrát do roka. A každý řidič, který tudy jezdí častěji, ví, kde jejich radar stává. Proto včas zpomalí na předepsanou devadesátku. Štěpánek ale není proti jinému, efektivnějšímu způsobu řešení dlouholetého problému – instalaci měřičů rychlosti. Ať už jen orientačních, nebo těch, které i zaznamenávají přestupky.
„Ideální by bylo okamžité bezodkladné řešení přestupku,“ míní vedoucí benešovské nehodovky Ludvík Merta, ale připouští, že takový postup je nejspíš nerealizovatelný.
Jenže ani idea instalace stacionárních radarů nejspíš hned tak neprorazí.
„Tato zařízení nejsou součástí ani příslušenstvím silnic, takže ŘSD nepřísluší osazovat je na silnicích první třídy,“ uvedla mluvčí ŘSD.
Osazování takových prvků provádějí jen obce na své náklady. Na E55 jsou na Benešovsku, přestože stojí jen 50 tisíc korun, pouze dva. V Olbramovicích a Miličíně. První jen upozorňuje, druhý také zaznamenává přestupky.
Nejefektivnějším řešením problému E55 je výstavba dálnice D3. Právě k ní se upíná veškeré úsilí ŘSD. Problém E55 se tak nám, uživatelům silnice z Benešovska, může zdát jako odstrčený až na druhé místo.

Vyjádření mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martiny Vápeníkové

Rozhovor najdete ZDE

Vyjádření ZDE

Přehled dopravní nehodovosti v úseku 10 - 13 km silnice I/3

za rok 2004 najdete ZDE

za rok 2005 najdete ZDE

za rok 2006 najdete ZDE

za rok 2007 najdete ZDE

za rok 2008 najdete ZDE