Už v pondělí večer jediný dopravce na trati z Prahy do Českých Budějovic, České dráhy, varoval cestující, aby zvolili jiný alternativní způsob dopravy.

„Celkem tato nepříjemná situace zasáhla více než 100 tisíc našich zákazníků. Přestože vlakové soupravy ČD byly k dispozici, nebylo možno je vypravit na trať z důvodu silné námrazy na trolejích a existující obavy, že vlaky po několika kilometrech jízdy uváznou na širé trati," vysvětlil mluvčí Českých drah.

Kalamitní situace postihla velkou část elektrifikované železniční sítě.

Naopak regiony, v nichž není ani jeden kilometr elektrifikované tratě, jako je Příbramsko, Mladoboleslavsko nebo Rakovnicko, pocítily kolaps dálkové vlakové dopravy jen zprostředkovaně, zpožděním přípojných vlaků.

Nádražní rozhlasy v Benešově nebo Čerčanech pouze hlášením oznamovaly, které vlaky od pondělního večera a po převážnou část úterý jsou bez náhrady zrušené.

„Náhradní dopravu nebylo možné zajistit z důvodu obtížně sjízdných silnic a pro nedostatek autobusů pro takto zásadní omezení železniční dopravy," konstatovaly České dráhy.

Kvůli prodloužení výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu a vydání nové výstrahy na Slovensku byly zrušené dálkové vlaky na východ od ČR.

Motoráky nasadili na hlavní trať

Nemohoucnost elektrických lokomotiv a příměstských souprav City Elefant kvůli namrzlým trolejím částečně narušila dopravu i na lokálních železničních tratích do Vlašimi, Sedlčan, Ledečka nebo Vraného nad Vltavou provozovaných nezávislou trakcí.

Cestující sice dojeli do přípojné stanice, ale na další spoj na hlavní trati čekali marně. Elektrické jednotky mezi Benešovem a Strančicemi nahrazovaly motorové vozy z lokálek s omezenou kapacitou přepravovaných osob.

Několik vybraných rychlíků mezi Prahou a Českými Budějovicemi bylo tažených dieselovými lokomotivami, ostatní rychlíky byly zrušené bez náhrady.

Motorové vozy a v případě vlaku z Kolína do Sázavy – Černé Budy i souprava Regionova byly z vedlejších tratích s minimální frekvencí cestujících předisponované na nouzové zajištění provozu na páteřních tratích.

Námraza škodila už v lednu

K podobné mimořádné situaci na železnici došlo téměř před rokem, kdy v pátek 3. ledna při stejných povětrnostních podmínkách ráno nejezdily vlaky směrem na Prahu a situace s mimořádně silnou námrazou na trolejích se na Benešovsku opakovala hned v pondělí 6. ledna.

Proč nezvládnou námrazu?

Citlivá řídící elektronika lokomotivy nebo řídícího vozu příměstské jednotky vyhodnotí silnější vrstvu ledu mezi trakčním vedením a lištou sběrače jako zkrat a odpojí energii.

Námraza brání přenosu elektrické energie z trakčního vedení na sběrač.

Předcházet namrzání trolejí v praxi dost dobře nejde. Do určité síly námraza nemá vliv na běžný provoz. Problém nastane při vytvoření silnější vrstvy.

Souprava City Elefant se nerozjede, protože je opakovaně odpojovaná od troleje.

Klasické modré dvouproudové lokomotivy řady 363 (nebo rychlejší 362)jsou na tom o poznání lépe, protože mají dva polopantografové sběrače blízko sebe. První „smeták" (žargon železničářů) námrazu strhává a druhým proudí do strojovny elektřina.

Správce elektrifikovaných železničních tratí má pouze omezené možnosti, jak se s masivní námrazou na troleji vypořádat.

„V případě, že již dojde k takové situaci, jsou tři možnosti. Mechanické odstranění námrazy, projetí úseku strojem s méně citlivým sběračem, což je nejčastější způsob, který námrazu strhne nebo zkratováním, což je velmi rizikový a náročný způsob, který se používá jen ve výjimečných případech," nastínil při kalamitě Jakub Ptačinský, mluvčí Správy železniční dopravní cesty.