„Při ohledání místa události nalezli policisté v prostoru skladů torza dvou lidských těl. S velkou pravděpodobností se jedná o dva pohřešované zaměstnance podniku. Stoprocentní totožnost obou zemřelých určí až soudní pitva," řekla policejní mluvčí Eva Stulíková.

Kriminalistické ohledání místa pokračuje a potrvá pravděpodobně ještě několik dnů. Na místě jsou také dva dálkové řízené bagry ze záchranného útvaru z Hlučína, pásový a kolový, které by se měly podílet na odstraňování trosek, aniž by při tom byl ohrožen život obsluhy.

Výbuch ve vlašimské zbrojovce se stal nejspíš při přenosu slože na výrobu zápalek 
z výroby do meziskladu.

Experti na výbušniny z vedení Asociace obranného 
a bezpečnostního průmyslu (AOBP) upozorňují, že všechny české sklady a zbrojovky jsou konstruovány právě tak, aby i na případné velké výbuchy nedoplatila veřejnost. Asociace, jejímž členem je také firma Sellier & Bellot Vlašim zatím, a to ani po pondělním neštěstí, neuvažuje o vyhlášení mimořádných opatření.

„Důležité přes veškeré dopady je, že nebyl ohrožen nikdo mimo skladů či zbrojovky," uvedl prezident AOBP Jiří Hynek, který vlašimskou firmu Sellier & Bellot patřící do konsorcia Companhia Brasileira de Cartuchos navštívil před nedávnem.

„Vlašimská zbrojovka je špičkový výrobce munice s velmi vysokými bezpečnostními standardy," zdůraznil prezident AOBP Jiří Hynek, s tím, že i ve špičkové muničce se může, nehledě na nejpřísnější bezpečnostní opatření, stát něco podobného. „Zkrátka proto, že se v nich manipuluje s výbušninami," shrnul. Alfou a omegou je konstrukce objektů, v nichž se manipuluje s výbušninami, a havarijní plány, podle kterých pak pyrotechnici a záchranáři jednají. Prokázalo se to i při zahoření střelného prachu nedávno v Poličce, stejně jako teď ve Vlašimi," dodal Jiří Hynek.

Tragická exploze ve Vlašimi nebyla první
V polovině listopadu 1967 v podniku, který se tehdy jmenoval Blanické strojírny, zabil výbuch sedm lidí a dalších 22 zranil. Další člověk tehdy zahynul při záchranných pracích. V polovině ledna 2003 při explozi ve vlašimské zbrojovce zemřel jeden člověk a další byl zraněn.

Jak se to mohlo stát?
Při manipulaci s třaskavinou, která je připravená na výrobu zápalek, ji přenáší jeden člověk do meziskladu, tam pracuje druhý člověk, který slož přijme a třetí člověk si pro to zase chodí z ládovny na výrobu zápalek. K výbuchu mohlo dojít právě ve chvíli, kdy byli tito tři lidé nablízku. Třaskavina se přenáší ručně ve speciálních kelímcích v dřevěných přepravkách. Silně třaskavá slož se může aktivovat třeba nárazem nebo i elektrostatickým výbojem. To, že se slož přenáší ručně, je paradoxně nejbezpečnější způsob přepravy. Lidskou chybu však vyloučit nelze nikdy.

KAREL CHLUMEC využitím aktualne.cz