ON-LINE reportáž o koronaviru najdete ZDE

Slavnostní chvíle, které se svatbou přicházejí, prožívají více než sami snoubenci, jejich rodiče. A ještě o něco více, prarodiče. Jenže třeba s nimi při obřadu vládní uvolnění vůbec nepočítá. Asi proto, že je to nejrizikovější skupina. Do místnosti, kde se svatba koná, se totiž nemusí v určitých situacích vůbec dostat.

V obřadní síni může z vůle vlády být přítomno jen všehovšudy deset lidí. Počítejte! Snoubenci - dva, svědkové - dva, oddávající a matrikářka – dva a pak už jen další čtyři lidé. Třeba rodiče snoubenců. Takže, žádní prarodiče! Tak to je dost hořké.

Stejně jako jsou vrcholným politikům lhostejné city lidí dříve narozených, nepočítají ani s tím, že by svatebčany doprovázela živá hudba. Pochod Felixe Mendelssohna Bartholdyho tak zazní nanejvýš ze zvukové konzervy. A to navíc jen v případě, že pohotová matrikářka přiskočí za kulisy a zapne přehrávač. To je komické.

Samotným novomanželům pak na ten den a na věky věků, zůstanou vedle oddacího listu už jen vzpomínky. Žádné fotky. Fotograf se do povolené kvóty také nevejde. To je tedy hodně smutné.

Ale i to může mít řešení. Stačí si zařídit instantní svatbu - vše v jednom. Oddávajícím bude otec, matrikářkou matka. Za svědky mohou jít rodiče druhého snoubence. Do obřadní síně se díky rodinným preventivním opatřením vejde alespoň část z žijících prarodičů. Ti pak mohou vytvořit třeba i hudební trio, zatímco ten poslední do počtu, pořídí dokonalou fotodokumentaci. To by ale byl velký bizár!