Při nedávné tiskové konferenci benešovské radnice byla řeč také o generelu dopravy. Tohle pro mnohé nepříliš srozumitelné sousloví není ničím jiným, než obyčejným souborem opatření, která je potřeba učinit, aby se v Benešově lépe žilo.
V dokumentu, který si nechala radnice vytvořit od renomované firmy, je také pasáž se zjištěním, že obyvatelé Benešova chodí málo pěšky. Raději se vozí osobními auty. A v ulicích je to patrné. Vozů je na silnicích tolik, že se ve městě prakticky stále tvoří kolony. Ne tak extrémní jako v Praze, kde auta poskakují po metrech a ujet souvisle bez zastavení pár kilometrů je nesplněným snem šoférů, ale na nervozitu za volanty to stačí.
Proč tomu tak je? Nevím, jak by odpověděli tvůrci generelu dopravy, ale já mám v tomto směru úplně jasno. Problém nezačal před měsícem nebo rokem, ale už mnohem dříve. V době, kdy se rozhodovalo o tom, zda nechat vybudovat řetězce na okrajích města supermarkety.
Právě tahle rozhodnutí s sebou přinesla potřebu Benešáků vyrazit mezi regály a udělat meganákup na týden, než bude zase další slevová akce. Putování za velkými nákupy samozřejmě zákazníci nebudou podstupovat pěšky.
A má to i další smutnou stránku. Menší tržby prodejců v centru města. Většina z nich nemá obchod ve vlastní nemovitosti, proto také sotva stíhají vydělat na platy a odvody za zaměstnance a ještě na nájem, který jim ani přes objektivní příčiny nižších příjmů, jimiž je třeba koronavirová krize nebo zmiňovaný odliv zákazníků na předměstí, nikdo neodpustí.
