Je osm hodin, ale vlastně je teprve sedm. Kdo tuhle blbost vymyslel? Prý Hitler. A další dikrátoři i ti, kteří si říkají demokraté, se jí chytli a drží se jí jako pověstné … na košili.
Prý se změnou času ušetří. Nevím komu a nevím co. Nejsem ekonom. Ale lékaři naopak ze své praxe potvrzují, že změna času člověku škodí a ubírá i na jeho pracovní výkonnosti.
Já zase tvrdím, že bez změny by se ušetřila našvanost kvůli krádeži drahocenné hodiny spánku. Vždyť je nad slunce jasné, že se večer bytosti zvyklé chodit spát v deset, na kutě nechce. I když hodiny upozorňují, že je už hodina přes večerku.
A úměrně s chybějícím nočním klidem se nad ránem utvrzuji v přesvědčení, že nás ti naši volení zástupci ze „strakovky“, „valdštejňáku“ a „thuňáku,“ ti „nejlepší“ z nás, zase pěkně napálili. Slibovali, že astronomický, skutečný čas, jímž se biohodiny lidí i zvířat, ale také stromů a květin řídí věky věků, zachovají a že ho už na čas „paskvilový,“ měnit nebudou. Ale zase, už po tolikáté, zklamali!
Jednu, docela malinkatou výhodu jsem však přece jen našel i já, skeptikus. V té „zpitomělosti“ časem nejedu sám. Naše „rohovnické“ štěně Čenda je v sedm hodin letního středoevropského času pořád ještě uprostřed noci a neúprosně se proto nedožaduje své pravidelné vycházky.
