ZAJÍMAVOST: Angličtina. Výuka „jeden na jednoho“ se vyplatí

Představte si člověka, který angličtinu zná tak maximálně z písniček. A je průměrně chytrý a učenlivý. Zkuste odhadnout, kolik hodin intenzivního studia bude potřebovat, aby si v cizině dokázal objednat jídlo v restauraci, dokázal se zeptat na cestu a aspoň stroze povykládal s hotelovým sousedem?
Pokud se jedná o to, aby byl člověk schopen požádat o tyto základní věci, vidím to řádově na jednotky hodin, jedná se o osvojení pár základních frází, které nekladou vyšší nároky na širokou slovní zásobu. Komplikací by však následně mohlo být porozumění doplňujících dotazů osoby, ke které je požadavek směřován. Například v restauraci vám číšník na vaši objednávku může odpovědět: „Je mi líto, všechny porce lososa jsou již vyprodány, ale můžeme vám nabídnout pstruha nebo štiku.“ A pokud neovládáte „rybí terminologii“, můžete být ztraceni.

Jaké jsou pravidla pro smysluplnou a účinnou výuku?
Ze strany lektora se jedná o jasný a přehledný výklad látky, dohled nad dostatečným procvičením a neméně důležitý je vhodný výběr studijních materiálů. Učebnice jako ucelený studijní materiál je vždy efektivnější než práce s jednotlivými kopiemi, které ve finále vytvoří pouze nepřehlednou změť papírů na stole nebo v šuplíku. Ze strany studenta je neoddiskutovatelně důležitá potřeba jeho vnitřní motivace naučit se cizí jazyk a maximální zapojení do výuky, jak přímo v jednotlivých lekcích, tak i v domácí přípravě.

Seriál (Na)učte se anglicky: Na poště

Podle čeho by si měl vybírat učební materiály samouk, kde je má získat?
 Zaprvé, samouk by si nikdy neměl vybírat učební materiály sám, vždy by se měl poradit s někým, kdo se v této oblasti orientuje, takže nejlépe s některým lektorem. Když se já jako člověk manuálně méně zručný rozhodnu sám vyštukovat zeď, také si nechám poradit, jaké nářadí či příručku si pořídit. Jednotlivé učební materiály se liší dle úrovně znalosti a v neposlední řadě také dle zaměření obsahu – některé materiály jsou zaměřeny na gramatiku, jiné na užitečné a praktické fráze a další jsou zaměřeny třeba na slovní zásobu v některé odborné oblasti, myslím tím obchodní jazyk, technický jazyk atd.

V ČR je k dispozici řada placených televizních služeb, které nabízejí pořady v původním znění s titulky. Dokáže jejich prostřednictvím divák poznatelně zlepšit znalost cizího jazyka?
Určitě. Jakýkoli styk s cizím jazykem je pro člověka přínosem, ať už se jedná o emailovou konverzaci, o vysvětlování cizinci, jak se dostane na Karlův most, nebo o poslouchání cizího jazyka v originálním znění. Titulky mohou sloužit k tomu, aby si posluchač jejich prostřednictvím mohl porovnat to, co slyší. Navíc,  čím více člověk cizí jazyk poslouchá, tím více slovíček a frází se mu zaryje pod kůži.

Řada lidí nebude mít v oblibě klasickou školní výuku či výuku v tradičních kurzech. Jaké existují alternativy smysluplné výuky?
Rozumím. Klasická školní výuka má nevýhodu v tom, že lektor má v učebně větší počet studentů a není vůbec jednoduché přizpůsobit náročnost a tempo výuky individuálně každému z nich. Tradiční „večerní“ kurzy bývají také často velmi neefektivní, potkávají se tam jedinci různých věkových kategorií, často jsou po práci unavení a kýžený přínos bývá tentam. Obecně platí, že nejefektivnější způsob osvojení si cizího jazyka je odcestovat do zahraničí, kde je člověk, jak se říká, hozen do vody a musí plavat, aby se neutopil. Tato varianta je však finančně náročná a ne každý si ji může dovolit. Osobně preferuji individuální výuku, kdy do hry vstupuje jen jeden student a lektor se může věnovat jen jemu.

RADA UČITELE: Jaký studijní typ jste?

Neměl byste v paměti hezkou anglickou větu, třeba populární z vašeho oblíbeného filmu, kterou se oplatí zapamatovat?
Takhle narychlo mě nic nenapadá, spíše mi na mysl tanou různé odstrašující doslovně překládané „czenglishismy“ typu „svíčková - candle sauce“ nebo „kuskus salát - piece piece salad“ (pozn.: svíčková – sirloin sauce, kuskus salát – couscous salad). Teď se mi vlastně vybavila hláška z filmu Někdo to rád horké - „Nobody is perfect“ (nikdo není perfektní). Myslím, že tento fakt by měl vzít v potaz každý, v mnoha případech by to zabránilo mnoha konfliktům v mezilidské komunikaci. Ale to už jsem odbočil od tématu. 

Představte si člověka, který má základy angličtiny na úrovni přítomného času prostého, umí vytvořit běžnou otázku a slovní zásoba čítá 500 slov. Jak vypadá účinná cesta k tomu, aby dosáhl úrovně B2, která je požadována jako minimum u zaměstnání, která zahrnují aktivní komunikaci s cizinci?
Motivace, píle, pravidelnost a samozřejmě kvalitní lektor. Pokud není člověk sám motivovaný, těžko se někam výrazněji posune. Člověk holt musí sám chtít, mluvím-li tedy o dospělých, u dětí je otázka motivace ve velké míře dána schopností lektora dítě správně namotivovat. Bez práce nejsou koláče a totéž platí i o píli a tvrdé práci. S ohledem na studium cizích jazyků nikdo doposud nevymyslel efektivnější metodu než se učit novou slovní zásobu a drilovat. Pravidelnost není dána jen výukou samotnou, ale také kvalitní domácí přípravou. A nakonec je tu kvalitní lektor, který by tomuto všemu zmíněnému měl dát rozumný směr a řád. Přese všechno, často má velký vliv na progres genetická výbava, tedy talent.

Lze specifikovat, co úroveň B2 vlastně obnáší? Kolik je to anglických časů a kolik člověk zná anglických slov?
Úroveň B2 je považována za vyšší pokročilost, kdy je jedinec schopen porozumět hlavním myšlenkám složitých mluvených i psaných textů týkajících se konkrétních i abstraktních témat. Dále je schopen vést rozhovor i na složitější témata, a to zcela plynně a spontánně. V neposlední řadě je schopen napsat delší souvislý text na širokou škálu témat. Množství zvládnutých časů není v dané úrovni nijak specifikováno, z vlastní dvacetileté zkušenosti si dovolím tvrdit, že student na této úrovni aktivně ovládá osm časů a pasivně alespoň 10, takže téměř všechny. Požadovaná slovní zásoba této úrovni čítá alespoň 3000 slov.

ZAJÍMAVOST: Nejen Češi jsou národem vtipálků

Jak může vypadat motivace pro 50letého člověka, aby zanedbané jazykové znalosti dohnal?
motivaci je nutné rozdělit na vnější a vnitřní. Vnější motivací se rozumí motivování jedince lektorem, to se ale bavíme víceméně o výuce dětí a mladistvých. V dospělosti se jedná spíše o motivaci vnitřní, to znamená, že padesátiletého člověka jen stěží namotivujete vy jako lektor, spíše to musí vzejít přímo z něj. V tomto věku je již natolik vyspělý, aby si sám uvědomil, jak moc jsou pro něj jazykové dovednosti důležité. Nicméně nutno podotknout, že v tomto věku bývá častým důvodem snahy naučit se, či se jen zdokonalit, například tlak od zaměstnavatele, což bývá často kontraproduktivní. Člověk se následně učí pod stresem, což limituje jeho schopnost osvojit si nové věci. Motivace by primárně měla vždy vycházet z člověka samotného.

Partnerem seriálu jsou Univerzita Jana Amose Komenského Praha a škola Jazykové kurzy TANDEM.CZ, která připravuje metodickou a jazykovou část projektu.