Nevesely truchlivy jsou ty (české) hokejové kraje. Že bývaly doby, kdy o postupu do čtvrtfinále světového šampionátu nikdo nepochyboval a řešily se vlastně jen boje o medaile? Zní to jako pohádka, kterou si dojatě vyprávějí nostalgičtí fanoušci. Co jim také zbývá? Jásat, že národní tým dokáže (v prodloužení) porazit alespoň Bělorusy?

Ale kousavost odložme stranou, i když je to těžké. Podívejme se na fakta: Češi mají v Rize po třech zápasech dva body a ve čtvrtek večer hrají se Švédskem. Pokud prohrají, šance na postup ze skupiny se přesunou do roviny snů. Ty se sice mohou splnit, ale výběr trenéra Filipa Pešána by pak potřeboval (kromě povinných tří vítězství ve zbývajících duelech) i pomoc od soupeřů.

„Je to velmi důležitý zápas a my k němu tak přistupujeme. Musíme ho zvládnout a hrát nejlépe, jak jsme zatím na tomto turnaji hráli,“ burcuje Dominik Kubalík.

Případná tříbodová výhra nad lítými Seveřany by mohla být impulzem, který trápící se mužstvo potřebuje jako sůl. Pokud pak porazí Brity a Dány (což prostě musí), mělo by před závěrečným derby se Slováky solidních jedenáct bodů a postup ve vlastních rukou.

Hráči se shodují v tom, že jim pomohly dva volné dny po utrápeném zápase s Běloruskem. V úterý si zašli na společnou večeři, alespoň na chvíli opustili ubíjející „bublinové“ pendlování mezi hotelem a halou. „Mohli jsme jít k moři, vyčistit si hlavy,“ popsal Pešánův asistent Jaroslav Špaček.

Včera následovaly individuální pohovory, rozbor hry, ladění formy. Horší je, že se (snad lehce) zranil střelec Jakub Vrána a jeho dnešní start je nejistý. Jako by toho nebylo málo…

„Každý zápas je teď o přežití,“ ví Špaček. „Všichni víme, co máme hrát. Věřím, že to ukážeme,“ dodal Kubalík.