Rituál, který provází každého příchozího do redakce Benešovského deníku. Ne jinak tomu bylo tedy i při příchodu Péti Eichlera, vítěze lednového kola hlasování o Nejsympatičtější miminko ledna, a jeho rodičů.

Ještě pro jistotu mírně sklonit hlavu ve futrech a bezmála dvoumetrový táta Petr vešel s autosedačkou v ruce, ve které spokojeně podřimoval malý Péťa, do redakce. Hned v závěsu vstoupila i máma Katka. Pozdravila a s provinilým úsměvem podala redaktorce Benešovského deníku ruku.

„Promiňte nám to zdržení. Ještě jsem musela malého nakrmit," omluvila se Kateřina Baerová a opatrně začala nerušeně spícího Péťu svlékat. Ten jen na pár vteřin mírně pootevřel oči, a když zjistil, že se nic důležitého neděje, opět usnul.

Nevyrušilo ho ani vyprávění mámy Katky a táty Petra o tom, co všechno jejich prvorozený syn umí, zda je něco, co mu vadí, ale třeba i to, jaký byl jeho příchod na svět, nebo kdo všechno v anketě Nejsympatičtější miminko měsíce pro Petra Eichlera mladšího, hlasoval.

Na začátku všechno bylo těhotenství. To si mladá maminka první dva trimestry užívala. Žádné těhotenské nevolnosti, žádné komplikace. Pak ale nastal zlom. Zhruba v sedmém měsíci začala mít Kateřina vysoký tlak, otékaly jí nohy.

„Řekla bych, že konec těhotenství jsem strávila spíš v nemocnici než doma," zkonstatovala Katka. Možná i proto přivítala, že se Péťa narodil oproti plánovanému termínu o dva týdny dřív. I když, jak se to vezme. Původně přirozený porod, který lékaři mladé mamince vyvolali, jelikož začala v osmatřicátém týdnu silně krvácet skončil nakonec císařským řezem.

Už byla vidět hlavička, ale malý pořád ne a ne vylézt. Proto sáhl porodních po kleštích. Marně. Péťa měl kolem krku omotanou pupeční šňůru a tak zbylo jen jediné. Porodní sál a tam provést císaře.

„Celou dobu jsem byl s přítelkyní. Ale jakmile došlo na řezání, musel jsem ven," zavtipkoval táta Petr. Ten ostatně hýřil vtipem po celou dobu rozhovoru.
Například když přišla řeč na to, jaký je Petr starší chůva. Zda synka přebaluje, krmí, převléká, koupá.

„Už dvakrát jsem přebaloval. A obléknout malého i sebe umím. A co se týká koupání, to také zvládnu sám. Tedy sebe. Malého jsem ještě koupat nezkoušel," popsal svou šikovnost rozesmátý Petr.

Že se mladému páru narodí syn, věděla pouze budoucí maminka. Taťka chtěl být překvapený, a proto vydržel a počkal si, až co mu sestřička na porodním sále podá v den „D" do náručí. Zda budou mít vnuka či vnučku nevěděli ani babičky a dědečkové, stejně jako tetičky a strýčkové. Ani oni nevěděli, jestli budou zanedlouho rozmazlovat nejrůznějšími hračkami neteř nebo synovce.

Jediné, co věděli všichni, jak se bude prvorozený potomek Kateřiny Baerové a Petra Eichlera jmenovat.

„Kluk je jasný. To je Péťa, a kdyby to byla holčička, tak by to byla Eliška," prozradila Katka, která se druhému dítěti nijak nebrání.

I když to bude nějaký čas ještě trvat, jméno pro dceru už mají novopečení rodiče tedy vybrané. Vlastně i pro druhého syna.

„Když to bude zase kluk, tak to bude Matěj," uvedla usměvavá tmavovláska.

Malý Péťa je hodné miminko. I když ho občas zabolí bříško, proplakanou noc jeho šťastní rodiče neznají. Chválu na něj pějí, i co se týká koupání, jízdy autem nebo několikahodinových procházek v kočárku. Ve vaně se směje, v autě a v kočárku spokojeně spí.

„Od kamarádů, dobrovolných hasičů z Kozmic dostal Péťa hasičské dupačky, takže bude stoprocentně hasič. Stejně jako táta. A stejně jako táta bude asi i rybářem. Takže je dobře, že mu voda nevadí," zkonstatovala Kateřina.

Petr starší má k vodě blízko. Přesto dal při zapíjení narození svého prvorozeného syna přednost jiným tekutinám.

„Oslavy byly sice bujaré, ale každý den za námi přišel do porodnice. Třeba ho někdo přivezl, ale dorazil," pochválila svého partnera Katka.

Vizitka miminka
Miminko ⋌Petr Eichler
Máma ⋌Kateřina Baerová
Táta ⋌Petr Eichler
Datum a čas ⋌20. ledna v 6.22 hod.
Váha a míra ⋌2,64 kg a 48 cm
Sourozenci ⋌jedináček
Bydliště ⋌Kozmice