„U nás hlasovala celá rodina. My, babičky, dědečkové, kolegové z práce, sousedé, kamarádi, známí," uvedl na začátek taťka Petr.

Měsíc předtím jsme hlasovali pro syna našich kamarádů, Františka Šplíchala z Velkých Heřmanic, který bojoval o titul Miminko roku 2014. Takže jsme jen plynule přešli z jednoho hlasování na druhé," vysvětlila maminka Petra.

Když malého Vojtíška netrápí bolení bříška, je podle rodičů naprosto pohodové miminko. Ze široka se usmívá na všechny okolo, brouká si, pase koníky a v noci spokojeně spinká.

„Teď už to docela jde. Ale kvůli Vojtíškovu bříšku jsme skončili dokonce na dva dny v nemocnici. Neustále plakal a blinkal, tak jsme raději vyhledali lékařskou pomoc. Nevěděli jsme, co mu je. Naštěstí to byla ale jenom ta nešťastná kolika," zavzpomínala na dny plné strachu usměvavá Petra.

Takzvaně žaludek na vodě musela v době těhotenství řešit i Petra. Na rozdíl od jiných těhotných žen neměla typické žaludeční nevolnosti doprovázené zvracením v prvním trimestru, ale zhruba až od pátého měsíce.

„Nejdřív mi bylo jenom špatně. Potom jsem i zvracela, a ke konci se přidaly ještě otoky nohou. Takže to bylo opravdu náročné. A aby toho nebylo málo, na samotný porod jsem dostala hroznou chřipku," poznamenala, jak jinak než s úsměvem na rtech maminka, na tátově hrudi spokojeně podřimujícího Vojtíška.

Ten přišel na svět o dva týdny dřív. Petru začalo pobolívat v podbřišku, ale protože do plánovaného porodu zbývalo ještě spoustu času, nevěnovala tomu příliš pozornost. Bolesti ale začaly být pravidelné, a ve chvíli, kdy interval mezi jednotlivými bolestmi dosáhl čtyř minut, vyrazili zhruba ve dvě hodiny ráno s manželem do benešovské porodnice.

„Odtamtud nás ale ještě poslali domů, že bude Petra rodit nejspíš až večer. Nakonec jsme ale jeli zpět už za tři hodiny," vrátil se ve vzpomínkách dva měsíce zpět Petr.

Zda to bude holčička nebo kluk, ale nevěděl. Oba manželé si to nechali jako překvapení. Jediné, co bylo jasné, byla jména. Holčička by byla Alice a klučík Vojtěch.

Jako většina současných otců i Petr byl u porodu. Když si poprvé pochoval svého synka, byl to prý krásný pocit, který se nedá slovy popsat.

„Po celou dobu porodu jsem stál u hlavy manželky, abych nepřekážel, a hlavně, abych to ustál. Klepala se mi kolena a bylo mi na omdlení. Ale ve chvíli, kdy mi dali Vojtíška do náručí, ze mne všechno spadlo," přiznal novopečený taťka.

Od té doby jsou nerozlučný tandem. Jakmile mu to pracovní vytíženost dovolí, malého Vojtu chová, uspává, pomáhá s koupáním. Jen přebalovat se ještě bojí. Špinavé plenky mu nevadí. Ale před tím malým tělíčkem mám stále ještě respekt.

Přestože Petru v těhotenství trápily nevolnosti, hovoří o něm jako o období, které se náramně užívala. Proto se nebrání ani dalšímu dítěti. Ne hned, ale výhledově s manželem uvažují, že by bylo fajn si k Vojtíkovi pořídit ještě Aličku. Nebo klidně ještě jednoho synka. Zatím je totiž Vojtíšek v obou rodinách úplně první vnouče.

Vizitka
Miminko ⋌Vojtěch Slaninka
Matka ⋌Petra Slaninková
Otec ⋌Petr Slaninka
Datum a čas ⋌12. února v 9.18
Váha a míra ⋌3,17 kg a 49 cm
Sourozenci ⋌jedináček
Bydliště ⋌Vrchotovy Janovice