Kliknutím zvětšíteUltrazvukem řízený zákrok k léčbě onemocnění mozku s názvem Galenova malformace se uskutečnil na světě poprvé. Podrobnosti o operaci, ke které došlo v březnu tohoto roku, byly zveřejněny začátkem května v časopise Stroke.
Malformace Galenovy žíly vede ke srdečnímu selhání
Arteriovenózní malformace Galenovy žíly (velké, hluboké žíly na mozkové bázi) je vrozená. Vysoký přímý průtok arteriální krve Galenovou žilou (bez průtoku kapilárním řečištěm) může přetížit srdce a vést k městnavému srdečnímu selhání. Tlak také nepříznivě ovlivňuje vývoj mozku.
„Malformace vede k obrovskému poranění mozku a k okamžitému srdečnímu selhání hned po narození,“ řekl CNN doktor Darren Orbach, radiolog z Bostonské dětské nemocnice a odborník na léčbu zmíněné malformace. Obvykle jsou kojenci léčeni poté, co se narodí, pomocí katetru k zavedení malých spirálek ke zpomalení průtoku krve. Nicméně, uvedl Orbach, léčba je často příliš pozdě. „50 až 60 procent všech dětí s tímto onemocněním okamžitě vážně onemocní. Přibližně polovina kojenců, kteří přežijí, si nesou do života vážné neurologické a kognitivní problémy,“ dodal lékař.
Těhotenství probíhalo bez komplikací
V průběhu těhotenství rodiče Derek (39) a Kenyatta (36) Colemanovi z Baton Rouge v Louisianě nezpozorovali nic zvlášť pozoruhodného, jak uvedlo CNN. Po třech dětech Kenyatta považovala ultrazvuky za rutinní schůzky. Matka podstoupila i genetické testy, které charakterizovaly Kenyattovo těhotenství jako „nízkorizikové,“. Když ale Kenyatta šla ve 30. týdnu těhotenství na ultrazvuk, po dalším vyšetřování jí byla stanovena diagnóza malformace Galenovy žíly. Colemanovi se dozvěděli o klinické studii, kterou provozovaly nemocnice Brigham a Women’s and Boston Children’s, které mohly poskytnout léčbu ještě před narozením dítěte.
Operace zmenšila mozkovou anomálii
15. března, přesně měsíc po ultrazvuku, který malformaci zaznamenal, podstoupila Kenyatta zákrok. Nežádoucími riziky byl rodičům řečený předčasný porod nebo krvácení do mozku pro plod. Operace vedla k protržení děložních obalů, a tak dva dny po operaci bylo nutné uměle vyvolat porod. U plodu se však zmenšila mozková anomálie, která byla hlavním cílem zákroku.
„V bezprostředním pooperačním období byl stav novorozence velmi stabilní a holčička nepotřebovala žádnou okamžitou léčbu, kterou obvykle pacienti potřebují, ať už jde o zavedení spirál nebo podpora srdečních funkcí pomocí léků,“ řekl lékař Wilkins-Haug. Nyní, téměř dva měsíce poté, co se Denver narodila, se jí nadále daří a většinu času tráví spánkem a jídlem. Nebere žádné léky na srdeční selhání a její neurologické vyšetření je v pořádku. Nic nenasvědčuje tomu, že by potřebovala další zásahy, dodalo na svých webových stránkách CNN.
5
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
