„V případě Davida je ale také zajímavé to, že i jeho maminka Iva od nás před časem přebrala ocenění za projekt Jedu na dřeň. Díky tomuto projektu se do registru přihlásilo přes dvě tisícovky mladých lidí,“ připomněla Klára Conková, manažerka Českého národního registru dárců kostní dřeně.

Sám David, nyní zaměstnanec vlašimské zbrojovky, k tomu připomíná, že se k dárcovství dostal právě prostřednictvím kampaně Jedu na dřeň!

„Tento projekt jsme s firmou, kde jsem dříve pracoval, rozjížděli už v roce 2016 a pak se k němu přidala i naše mamka,“ vzpomíná mladý muž.

Veronika Kerlová a její rodina.
Banální úraz zachránil desetileté Veronice život. Ta chce dnes pomáhat druhým

Mezi potenciálními dárci se následně ocitla i sama Iva Cacáková a bratr Davida, Milan.

David už prošel celou řadou testů a už se z čekatele na dárcovství stal také dárcem.

„To, že syna jako vhodného dárce vybrali, je nepřenosný zážitek pro celou rodinu,“ popisuje maminka Iva. „Ani opravdu nejde popsat, jak jsme to celé všichni prožívali. Já, jako matka, bych ho nejraději od té chvíle zavřela doma, obložila peřinami, aby byl v pořádku a nezkazil nijak naději nemocnému pacientovi. Naštěstí se vše podařilo a všichni jsme to obrečeli, s nadějí a přáním, aby se vše povedlo,“ přiznává paní Iva.

To David samotné dárcovství, k němuž došlo už loni v půlce ledna, zdá se, tolik neprožívá. „Darovat krvetvorné buňky zní docela strašidelně, ale vlastně to nic není a ani to vlastně nebolí,“ usmívá se a vypráví, jak taková operace vlastně vypadala. „Několik dnů předem jsem byl na nějakých injekcích, které měly za úkol v mé krvi namnožit krvetvorné buňky. V pondělí večer jsme pak nastoupil do nemocnice v Plzni a odběr probíhal v úterý dopoledne,“ dodal.

Ondřej Knobloch
Fotbalový i futsalový brankář Knobloch se vrhnul na funkcionařinu i politiku

O nějakém strachu ze zákroku vůbec nemluví. Procedura totiž vypadá jako při běžném odběru krve. Jen s tím rozdílem, že jsou jehly zavedené do žil na obou rukou. Z jednoho vpichu se krev dárce dostává do separátoru, který z ní odděluje potřebnou část, tedy buňky schopné sebeobrany. Krev bez této složky se pak druhým vpichem vrací dárci. „Odběr trval celkem tři hodiny a při tom můžete spát, nebo se dívat na film,“ připomněl David s tím, že za hodinu a půl po odběru už jel z Plzně domů.

David Cacák si vybral tuto možnost dárcovství, i když existuje i jiná. Při ní se odběr tkáně provádí z kostí a dárce při tom věnuje svou kostní dřeň.