Martin Rychlý se vypracoval od lodníka až po kapitána

Na začátku jsem nastoupil tehdy ještě u Československé plavby labsko-oderské, kde jsem pracoval jako strojník. Měl jsem na starost vše, co se týče ovládání funkce motoru plavidla, co bylo spojeno s tou technickou stránkou. Po šesti, sedmi letech v tomto zaměstnání jsem se rozhodl vybrat se profesně trochu jiným směrem a po Sametové revoluci jsem začal podnikat.

Zdroj: DENÍK/Michal Bílek

Udělal jsem si rekvalifikační kurz na truhlářské práce a v nábytkářském oboru jsem si postupně vytvořil malou firmu. Vyráběli jsme ve spolupráci s architektkami a architekty nábytek do interiérových prostorů, do kanceláří. Oba obory spojovala nutnost dělat svou práci precizně a pečlivě. Když na plavidle děláte nějaké opravy, revize, musíte tu práci odvést poctivě a bez chyb. Protože jinak ohrožujete život posádky i náklad v řádu milionů eur.

Zdroj: DENÍK/Michal Bílek

V tomto oboru jsem pracoval asi 17 let a pak jsem si uvědomil, že už to dělám moc dlouho a že nemám vůbec žádné osobní volno. Přes týden jsme pracovali ale i přes víkend mě kontaktovali zákazníci i architekti. Najednou jsem si začal uvědomovat, že mi utíká život před očima a nemám čas si ani odpočinout. Táta mě také povzbuzoval, aby se vrátil na loď. Tam se střídá v měsíčních turnusech, měsíc na lodi a další čtyři týdny doma.

Zdroj: DENÍK/Michal Bílek

Tak jsem si řekl, že bych to mohl zkusit, a tak jsem se začal ještě během mého podnikání najímat na plavidla přes pracovní agentury. Najednou jsem zjistil, že návrat do té profese není tak jednoduchý, jak jsem si myslel. Po těch sedmnácti letech jsem skočil najednou do úplně jiného provozu, než z jakého jsem odcházel. Je mnohem náročnější, nekompromisnější a je tam o mnoho větší tlak na čas.

Zdroj: DENÍK/Michal Bílek

Dostával jsem se do situace, kdy jsem začal přemýšlet, jsem s to to zvládnout? A v tomhle musím poděkovat mému otci, který mě povzbuzoval, podporoval a věřil mi. Přihlásil na státní plavební správě na zkoušky na kapitána. Bylo nás tam třináct adeptů, ale vyhověli jsme jenom tři. Tyto zkoušky jsou dost náročné především v tom, že i když všechno znáte a umíte, tak jste tam pod psychickým tlakem. Aby věděli, jak se budoucí kapitán bude chovat na lodi ve stresové situaci.

Zdroj: DENÍK/Michal Bílek

Tímto vzdělávání nekončí, ale paradoxně začíná v tom, že firma, pro kterou kapitán pracuje, ho nutí k dalšímu zvyšování kvalifikace pravidelným absolvováním zkoušek, na kterých získává patenty. Pro mě je důležitý v lodní dopravě ten dobrý pocit, že jsem schopen ovládat tak velký, těžký a především dlouhý kolos, jako je nákladní plavidlo. Většinou převážíme náklad o hmotnosti 1500 tun a řízení vyžaduje velkou soustředěnost a preciznost.

Zdroj: DENÍK/Michal Bílek