„Při masopustu by měla hrát muzika a vzhledem k tomu, že muzikanti dříve nemohli, máme masopust až teď,“ uvedl při přesunu průvodu mezi chalupami. 

Ale abnormalitu má zaječický masopust ještě nejméně jednu. Jeho novodobá historie se začala psát teprve před dvanácti lety. 

„Tehdejší masopust organizovaly holky jen jako sáňkování v maskách,“ připomněl Martin Láska, který v průvodu šel za kapucína. „Chytlo se to a každoročně pak byl větší a větší průvod,“ dodal.

Podle zaječických pamětníků se konaly původní masopusty ještě ve druhé polovině padesátých let minulého století. A jejich renezance tak přišla až po celém půlstoletí.

Toho posledního se v sobotu 17. února zúčastnilo o něco méně masek. I tak jich přišlo kolem pětatřiceti. Pořídili si je vlastním přičiněním sami účinkující. V průvodu proto řada klasických masek chyběla. Chundelatého medvěda nahradil živý, chundelatý pes, ježibaba vyrazila bez nůše. Nechyběla ale smrtka nebo kůň. A samozřejmě ani to, co k oslavě patří, tedy pohoštění a trocha toho dobrého pití. 

Průvod tentokrát nešel přes celou, velmi rozlehlou obec, ale jen zkrácenou trasou. I k tomu měli jeho účastníci dost dobrý důvod. V restauraci na hřišti totiž na všechny čekaly zabíjačkové hody.