„Chtěli jsme dělat vystoupení v kulturním domě, ale tamní prostředí je naprosto nevyhovující, nedůstojné. Při vystoupení dětí se z vedlejší restaurace ozývá hlahol hostů, cinkání půllitrů a sál prostupuje odér z vykouřených cigaret a záchodků," popsal Hanuš ve zkratce dojmy z první a nejspíš i poslední akce, kterou v čerčanském kulturáku organizoval. Při vědomí toho, že v obci to není jediný sál, kde se mohou kulturní akce odehrávat, zahájil Hanuš úsilí, které by nakonec mělo vést ke vzkříšení skomírajícího kina. 

Hanušova snaha však není prvním takovým počinem. Už v roce 2009 zpracoval malý projekt další čerčanský patriot, v současnosti promítač místního kina a ten, který udržuje už historickou promítací techniku v chodu, Daniel Frída, syn někdejšího slavného filmového historika, Myrtila Frídy. „Projekt jsem tehdy předal jednomu z čerčanských zastupitelů, doufal ve zlepšení situace pro kino i kulturu v obci vůbec, ale odezva na můj materiál nepřišla žádná," vzpomíná Daniel Frída s tím, že s ohledem na potřeby obce by bylo vhodné mít k dispozici sál, který bude možné využívat i pro komornější účely.

„Kino má pěkné pódium, a proto je možné ze sálu vytvořit multifunkční zařízení pro koncerty i divadlo. To místo má velký potenciál," je přesvědčený Jaroslav Hanuš a připomněl ještě, že ředitel čerčanské hudební školy, Anton Masnica zjistil, že sál má úžasnou akustiku.

Náklady na plánované úpravy čerčanského kina, by přitom nemusely být horentní. A to i proto, že si obec místo dlouhodobě pronajímá od soukromého vlastníka za 130 tisíc korun ročně.

„Tato částka není vzhledem k možnostem dalšího využití sálu tak úplně nepřiměřená," míní Daniel Frída a v jeho projektu úpravy širokoúhlého kina Čerčany na víceúčelové kulturní centrum, se lze dočíst i řadu detailů, kterými je možné sál obohatit, zútulnit a pro diváky i účinkující vytvořit atraktivnější a přívětivější.

V současnosti už úpravy kinosálu začaly. Z boku pódia zmizel litinový radiátor a právě tudy, vlevo od plátna, budou účinkující moci vcházet před diváky. Až dosud vystupující na jeviště lezli po mobilních dřevěných schodech přistavených přímo z jeviště.

„Tyto zatím drobné úpravy chceme stihnout do 22. května, kdy od půl osmé večer plánujeme, a já se za jeho zdar také modlím, první koncipovaný večer. Bude na motivy Máchova Máje, verše zarecituje Stanislav Zindulka, zahrají dva filharmonici i místní orchestr vedený naším panem farářem a vystoupí také žáci z lidové konzervatoře v Praze," má už jasno Jaroslav Hanuš, který také plánuje jako stabilní zařízení sálu klavír. „Ten se hodí k řadě příležitostí," tvrdí.

Změny čekají i ozvučení sálu a jeho osvětlení. Podmínky chce obec divákům zlepšit i pro čas před a po vystoupeních. Ze šatny v předsálí vznikne foyer s občerstvením.

„Ale i před východem z kina je zajímavý travnatý plácek, kde by se mohlo pro návštěvníky vytvořit venkovní sezení," plánuje Jaroslav Hanuš.

Právě on, jako režisér, hodlá založit v Čerčanech také ochotnický spolek, který by zázemí našel právě v místním kině.

„Jsem v důchodu, a i když stále pracuji, mám víc času. Nyní se pro mě otevřely možnosti, o nichž jsem uvažoval už hodně dávno, ale nikdy na ně neměl čas. Je jím třeba vznik ochotnického spolku," přiznal Jaroslav Hanuš.

Čerčanské kino má v současnosti sice funkční, přesto zastaralé vybavení promítací kabiny. Obrázky na plátno promítají dva 35 mm uhlíkové projektory Meopta Cinemaskop s možností širokoúhlé projekce. Novější snímky přenášejí promítači na plátno pomocí projektorů z Blue-ray disků nebo DVD. A právě proto lidé, kteří se kolem vzestupu kina v Čerčanech točí, uvažují i o jeho digitalizaci.

„Kdyby tu bylo digitální kino, pouštěli bychom i přenosy oper a koncertů z celého světa a jsem přesvědčený, že by kino praskalo ve švech," tvrdí Martin Macháček, vedoucí čerčanského kina.

Podle Jaroslava Hanuše by však na přerod klasického kina na digitální, bylo potřeba možná více než dva miliony korun. Ty ale obec, jako provozovatel, nemá.

„S financováním digitálního kina by nám někdo musel pomoci. Zkusíme sehnat dotace, k nimž by nám mohlo pomoci například i to, že naše kino je naprosto raritní a od svého vzniku se prakticky nezměnilo," dodal s nadějí v hlase Jaroslav Hanuš.

Ale s plány na využití kina jde Hanuš ještě dál. Hodlá v něm zřídit filmový klub, kde by se pro filmové fajnšmekry promítaly snímky, které běžně nelze vidět a také by se tam o nich diskutovalo. S takovou praxí ostatně režisér už začal ve svém domě, kam zve do filmového klubu své známé.
 

Historie kina v Čerčanech
Kino vzniklo z tanečního sálu restaurace přestavbou místními občany v roce 1958. Jednalo se o první širokoúhlé kino v okrese Benešov a tím, kdo se o to asi nejvíc zasloužil, byl tehdejší vedoucí kina, Antonín Povolný. V kině se hrálo téměř každý den, o prázdninách každý den jiný film. V Čerčanech se promítaly i snímky, které teprve potom viděli diváci v pražských kinech…