Na sportovní, kulturní a jinou činnost přispívají města a obce z rozpočtu každým rokem určitou částkou.
V Benešově šly do sportovního vyžití v posledních letech mnohamilionové investice, které radnice prosadila do rozpočtu města. Byly to například umělá fotbalová plocha, rekonstrukce zimního stadionu, rekonstrukce a výstavba víceúčelové haly Dukelská, hala v Jiráskově ulici či modernizace kuželkárny.
Také ve Vlašimi má sport zelenou. Letos radní vyčlenili na tuto činnost, včetně investic, osm a půl milionů. Město svými finančními příspěvky podporuje činnost fotbalu, ledního hokeje, stolního tenisu, hokejbalu, atletiky a tenisu. „Ve většině případech se orientujeme především na mládež. Vynaložené prostředky se rozhodně vrátí,“ tvrdí vlašimský starosta Luděk Jeništa. „To ale neznamená, že zapomínáme na ostatní dění ve městě. Když vezmu v globálu kulturu, s investicemi to činí přes deset milionů,“ dodal starosta.
Také další města a obce podporují sportovní a kulturní aktivity a investují do nich desítky tisíc až milionů korun. Například v Sázavě každoročně podporují obě odvětví stejným dílem. „Řádově se jedná o desítky tisíc. Rádi bychom částky zvyšovali, ceny rostou, náklady na sport jsou dneska vysoké, ale všude chybí peníze. Snažíme se, aby ty částky byly vyrovnané, v radě máme jak atlety, fotbalisty, tak divadelníky, pochopitelně oslovujeme i sponzory,“ řekl starosta Sázavy Petr Šibrava.
Ve čtyřtisícové Bystřici funguje kulturní středisko, kulturní akce pořádá i Mateřské centrum Kulíšek. „Na činnost těchto zařízení dáváme z rozpočtu kolem 350 tisíc korun. Samozřejmě, že podporujeme i další zájmové kroužky, to obnáší téměř sto tisíc. Do kultury přichází i více grantů, sport v tomto směru už tak úspěšný není. Od nás každoročně dostává sto tisíc korun,“ uvedl starosta Daniel Štěpánek s tím, že letos vyčlenili na výstavbu sportovní haly při základní škole několik milionů.

Stát, Sazka i poslanci přejí víc sportu než kultuře

Praha/ Stát a veřejné rozpočty přispívají na kulturu méně než na sport. Na sport a rekreační činnosti šlo v roce 2006 z eráru 15 miliard korun, na kulturu pak o miliardu méně. Dalších 7,3 miliardy pak šly na ostatní činnosti související s kulturou a sportem.
Jedním ze zdrojů financí pro neziskový sektor by měl být hazard. Ten však přeje takřka výhradně sportu. Dominantní postavení si v něm drží Sazka, kterou vlastní česká sportovních sdružení. Ta také dostávají drtivou většinu jejího výtěžku, který má podle zákona jít na veřejně prospěšné účely – v roce 2006 to bylo 1,08 miliardy korun. Na kulturu, zdravotnictví a charitu dala Sazka dohromady pouhých šest milionů.
I když během posledních patnácti let vzniklo několik loterií, které měly Sazce konkurovat a jejich výtěžek měl jít právě na kulturu, například Česká lotynka, tak všechny zkrachovaly. Jedním z důvodů je, že Sazka úspěšným lobbingem brání snadnějšímu vstupu konkurence na tento trh.
Ještě víc než erární kasa přejí sportu samotní poslanci. To je vidět na tzv. porcování medvěda, kdy při schvalování rozpočtu posílají „malé domů“ do svých regionů. Zatímco na kulturu při schvalování rozpočtu na letošní rok do regionů rozdělili navíc 129 milionů korun, na sport to bylo půl miliardy – čtyřikrát více. ⋌(pok)