/FOTOGALERIE/ Čtrnáct frekventantů se zúčastnilo kurzu psaní ikon, který se konal 5. až 8. srpna v klášteře v Sázavě. Dílnu už několik let pravidelně pořádá ikonopisec Martin Damian, který o ikonách říká: „Jedná se o výtvarný projev, který je z teologického pohledu psán, nikoliv malován nebo kreslen.“ A právě s technikou a pravidly jejich psaní se seznámili účastníci kurzu.
Z ikonopiseckého kurzu v klášteře v Sázavě.
|
Foto: Richard Karban
Už i samotnou přípravu dřeva doprovázely modlitby. Modlitba je také vepsána na dřevěné desce, a posléze překryta plátnem, základní vrstvou, ve které je obsažena zemina z Jeruzaléma a posléze i zlatou vrstvou. Ví o ní pouze autor, není vidět, ale je tam napsaná. Zlato také oddělí nebe od země.
Dále se pracuje se žloutkovou temperou, která je obarvena pigmenty a hlinkami. Psaní začíná od tmavých odstínů až po bílou. Symbolizuje to postup člověka od temnot, ke světlu. Podstatu ikon nejlépe vystihují slova Martina Damiana: „Ikona je takové okno do nebes.“