Kvůli pietnímu aktu přijeli do Benešova také dva nenápadní staří pánové. Břetislav a Milan Bendovi z Prahy, synové slavného akademického sochaře Břetislava Bendy (1897 – 1983), žáka Josefa Václava Myslbeka a Jana Štursy.

A právě Břetislav Benda starší je autorem jedné z plastik na památníku u benešovské střední školy.

„Plastiku udělal otec jako poctu stodruhákům, tedy příslušníkům sto druhého pěšího pluku v Benešově. Právě sem, do Benešova, otec před odjezdem na italskou frontu narukoval. A ten krásný chlapec na plastice, to jsem já, prosím," ukázal Břetislav Benda s úsměvem na dílo svého otce.

Akademickému sochaři Břetislavu Bendovi, který musel kvůli první světové válce přerušit svá umělecká studia a při bojích v Itálii utrpěl vážná poranění obou dlaní, stál syn modelem. To mu bylo pouhých devatenáct let.

„Táta to modeloval v květnu 1945, když jsem se vrátil z pražských barikád," vzpomenul Břetislav Benda.

Jenže to je jen polovina tajemství benešovské plastiky. Ta má i druhou, pravou část s vyobrazením ženy.

„Ta dáma vedle mě se později stala mojí paní," dodal profesor Břetislav Benda, který v prosinci oslaví své devadesáté narozeniny.

I když se starší syn akademického sochaře v otcových uměleckých šlépějích nevydal, také on patří mezi významné osobnosti České republiky. Nyní si užívá důchodového věku, ale ještě na přelomu tisíciletí působil jako profesor Českého vysokého učení technického v Praze, byl členem Československé akademie věd a také předsedou ústřední rady Československé vědeckotechnické společnosti. Zabýval se především návrhy unifikovaných řad hydro- a turbogenerátorů.

V otcově umělecké tvorbě ale pokračuje mladší ze synů, nyní třiasedmdesátiletý Milan Benda. I on je, stejně jako otec, akademickým sochařem. A stejně, jako jeho předek, vyniká modelováním portrétů.

„Táta udělal portrétů zhruba osmdesát a já už jich mám na kontě přes stovku," připomněl Milan Benda, do jehož ateliéru docházel, co by model, i nositel Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert.

Společně s bratrem připomněl, že jejich otec vytvořil také přes sto soch v životní velikosti. Podobný artefakt, který vymodeloval pro Benešov, lze najít i v Bernarticích na Písecku, Babí u Náchoda či Raděticích u Bechyně.

I když byl při pietě pomník po letech zase kompletní, dnes už to není pravda. Město oba artefakty po akci odvezlo a vrátí je tam při další příležitosti. Nechce totiž dopustit, aby se opakovala situace z podzimu 2011, kdy bronzový výtvor akademického sochaře Aloise Bučánka ukradli zloději.

Místo ale nově zdobí plastová deska se jmény 166 mužů padlých během velké války.

Pomník čeká rekonstrukce s předpokládanou cenou 1,8 milionu korun. V té je však už zahrnuta výroba náhradní, zloději ukradené plastiky.