Jako Jánošík se chová Národní památkový ústav při financování svých movitých i nemovitých věcí. Bohatým bere, chudým dává. Správci státních památek to proti svým kolegům ze zrestituovaných hradů a zámků mají snadné. Národní památkový ústav na ně myslí vždy. I když si pamětihodnost na sebe nevydělá, padnout ji nenechá.
Tvrzení o slovenském zbojníkovi pasuje na Benešovsku na Konopiště. To si díky atraktivitě vydělá na vstupném od téměř 200 tisíc návštěvníků více, než mu NPÚ přidělí zpět na vlastní obnovu.
„Na běžnou údržbu máme na letošek šest set tisíc korun,“ potvrdila kastelánka Konopiště Marie Krejčová s tím, že například na opravu hradeb získá zámek z fondu záchrany dalších 800 tisíc korun. Pokud památkáři budou souhlasit, nákladem 300 tisíc korun bude na Konopišti zrekonstruovaný také Korkový pavilon.
Pokud použijeme jako u Konopiště příměr, pak soukromé památky žijí doslova z ruky do úst.
„Vše, co vyděláme na vstupném a pronájmech, vracíme zpět do údržby objektu,“ potvrdila kastelánka hradu Český Šternberk Zuzana Míková.
Známý objekt nad Sázavou každoročně navštíví kolem 120 tisíc lidí a byl dokonce prohlášen za Národní kulturní památku. To se ale zatím nijak nepromítlo do financování jeho údržby. „Oficiálně jsme o statutu zatím neobdrželi žádnou informaci,“ sdělila Míková a připomněla, že v případě, že by památka potřebovala náhle nějakou finanční injekci, posloužila by k jejímu získání těžba dřeva ze sternberských lesů.
Kolem 25 tisíc lidí navštíví každoročně zámek Jemniště. Nikdy nekončící údržba nemovitosti, ale také rozlehlého parku, přijde jeho majitele, Jiřího Sternberga, na dva až tři miliony korun ročně.
„Opravy a údržbu financujeme z hospodaření, ne z vybraného vstupného. To by nám nestačilo,“ přiznal majitel zámku.
Ani Jemniště se ale nesoustřeďuje na pouhé odstraňování havárií či palčivých stavů. V následujícím roce by Jiří Sternberg rád zrekonstruoval dva zahradní pavilony. Práce by měly podle projektu přijít až na dvanáct milionů korun.
Rozsáhlou rekonstrukcí za 30 milionů korun prošel zámek ve správě Národního muzea, Vrchotovy Janovice. „Výše příspěvku na údržbu pro mne není rozhodující,“ doplnila kastelánka Ludmila Fiedlerová.

Na obnovu českých památek stále není dost peněz

Praha/ Vláda letos vyčlenila ze státního rozpočtu téměř 860 milionů korun na obnovu a údržbu českých památek. Oproti minulým letem to znamená nárůst o dvě stě šedesát milionů. Pořád to ale není dost. „Přestože došlo k určitému nárůstu finančních prostředků pro památkové programy, a činí tedy 858 milionů korun, ideální by byla částka zhruba třikrát vyšší,“ řekl Deníku mluvčí ministerstva kultury Jan Cieslar.
Národní památkový ústav eviduje přes 44 a půl tisíce nemovitých památek, z nichž 630 památek nebo jejich částí je v opravdu alarmujícím stavu.
Česko se ale navzdory tomu může pochlubit dvanácti památkami zapsanými na seznamu UNESCO. Být památkou na seznamu znamená určitou prestiž, se kterou přichází větší zájem a samozřejmě návštěvnost. Výhoda přichází i ve chvílích katastrof, kdy je o ně mnohem větší zájem ze strany těch, kdo jim chtějí pomoci. Samotná organizace UNESCO ale poskytuje finanční prostředky jen do rozvojových zemí, údržbu českých památek tedy musí platit výhradně stát, potažmo jednotlivé obce.
Výjimku tvořily pražské a českokrumlovské památky zničené povodněmi v roce 2002, kdy UNESCO s finanční pomocí neváhalo.

ZDENKA DVOŘÁKOVÁ