VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Příběh osudové zrady 1: Augustin Přeučil

Benešovsko –  Zatímco jméno Jidáše  Iškariotského, muže, který za třicet stříbrných zradil Ježíše Krista, zná většina lidí, jméno Augustina Přeučila, který se zachoval obdobně, jako Jidáš, dosud málokdo. Tuhle zápornou postavu českých dějin období nacistické okupace, pocházející z oblasti Benešovska, nyní popisuje kniha Jana a Daniely Němečkových – Prototyp zrady. Nejen o ní, ale i o souvislostech doby od roku 1939 do roku 1945 pohovoří oba historici při přednášce v Třebsíně. Právě tam si knihu můžete nechat také podepsat. Přednáška se koná v sobotu 2. dubna od 18 hodin a moderovat ji budou Vladimír Kučera, publicista – Historie.cs a Václav Šmerák, předseda sdružení Mezi řekami. 

24.3.2016
SDÍLEJ:

Českoslovenští letci na základně v Chartres. Foto: Vojenský ústřední archiv - Vojenský historický archiv Praha

Jan Němeček, Daniela Němečková

PROTOTYP ZRADY

Píše se 18. září 1941. U malé obce Ortho v Ardenách na území okupované Belgie přistává na břicho britský stíhací letoun Hurricane Mk. I. Zdánlivě banální válečný příběh, jakých se odehrály stovky. Tento byl však naprosto výjimečný: nešlo ani o sestřel, nešlo ani o technickou závadu. Šlo o – zradu. Pilot, jemuž pomohli místní Belgičané, se den nato sám přihlašuje Němcům, vydává jim letadlo a také belgické zachránce, jimž je odměnou za pomoc popravčí četa. Psal se příběh, jaký britské Královské letectvo (RAF) za války dosud nepoznalo: příběh českého konfidenta pražského gestapa Augustina Přeučila, který se v rámci československých vojenských jednotek přes Polsko a Francii dostal do Anglie, aby Němcům vydal stíhačku, na které létal. Kdo byl A. Přeučil? Proč se jeho jméno stalo synonymem zrady?

Kdo byl Augustin Přeučil?

Až do okupace českých zemí v březnu 1939 šlo o zdánlivě banální životní příběh, jakých je možno u nás najít bezpočet: Do bouřlivých dní, kdy se v Evropě rodil zatím největší válečný konflikt, který lidstvo poznalo, 1. světová válka, se v malé osadě Třebsín v lesích nedaleko soutoku Vltavy a Sázavy narodil 3. července 1914 v rodině řezníka a hostinského Augustina Přeučila a jeho ženy Marie, roz. Řehákové jejich syn Augustin.

Po absolvování pětitřídní obecné školy v Hradišťku nastoupil ke čtyřletému studiu měšťanské školy v Neveklově a po jejím ukončení se vyučil a pracoval jako obchodní příručí u Václava Řeháka v Třebsíně. V roce 1935 se přihlásil do civilní letecké školy při ministerstvu veřejných prací v Praze-Letňanech, kterou zakončil jako sportovní pilot. To předurčilo i jeho následující dráhu vojenskou. Po odvodu byl 1. října 1936 byl přidělen k Vojenskému leteckému učilišti v Prostějově, odkud byl po absolvování výcviku a poddůstojnické školy v Chebu přemístěn k 74. letce leteckého pluku č. 6, kde působil až do poloviny března 1939.

Nacistická okupace českých zemí

To se však již naplňovaly poslední dny druhé republiky. Dne 15. března 1939 přišla okupace českých zemí nacistickým Německem a o den později vznikl Protektorát Čechy a Morava. Tím se dovršilo úsilí nacistického Německa o rozbití česko-slovenského státu. Jednání československých představitelů, prezidenta Emila Háchy a ministra zahraničních věcí Františka Chvalkovského v Berlíně oné osudné noci ze 14. na 15. březen 1939 skončilo podpisem dohody, jíž se odevzdával „osud lidu českého a českých zemí s důvěrou do rukou vůdce Německé říše".

Přeučilova vojenská dráha v armádě skončila: podle výnosu o vzniku protektorátu musela být československá branná moc zlikvidována. Po odchodu z vojenských řad nastoupil jako jednatel a účetní konfekční firmy Rolný ve Vodičkově ulici v Praze. Chtěl však dále zůstat u letectva a když v protektorátu šance nebyla, rozhodl se pro odchod do zahraničí. Jeho po válce před soudem deklarovanou motivaci – bojovat v cizí armádě proti Němcům – však lze stěží tváří tvář jeho válečným osudům považovat za pravdivou.

Zatčení gestapem

Faktem však je, že se pokusil na brazilském konzulátu v Praze o získání víza k vycestování za hranice, otázkou zůstává, jak chtěl právě z Brazílie aktivně bojovat proti Němcům. Výsledkem jeho pokusu bylo zatčení gestapem při odchodu z brazilského úřadu. Co následovalo potom, známe bohužel opět pouze z Přeučilových poválečných výpovědí. Ti příslušníci gestapa, kteří jej měli na starosti (kriminální komisař Oskar Fleischer z kontrašpionážního referátu pražského gestapa a kriminální asistent Karl Herschelmann), po druhé světové válce zmizeli v Německu a nepodařilo se je vypátrat, a tedy jejich svědectvím ani blíže objasnit okolnosti Přeučilova případu. Musíme si tedy vystačit s poválečnými výpověďmi dalších gestapáků z pražské ústředny této instituce, kteří s Přeučilem přišli v průběhu své služby do kontaktu, či s minimem úředních materiálů ústředních okupačních orgánů, které se k Přeučilově případu zachovaly.

Konfidentem gestapa

Doloženým faktem však je, že se Přeučil zavázal gestapu ke spolupráci. Za jakých to bylo okolností, to dnes bez příslušných dokumentů již nedokážeme objasnit: V Přeučilových poválečných výpovědích najdeme nejrůznější mutace, včetně toho, že byl k přiznání donucen bitím, že se o svém budoucím poslání dozvěděl až na cestě autem z Prahy a že podlehl výhrůžkám, že když nebude spolupracovat, bude on i jeho rodiče posláni do koncentračního tábora. Nutno dodat, že pro celý příběh je typický diametrální rozdíl mezi tím, co po válce vypovídal Přeučil a co vypovídali dopadení příslušníci gestapa. Na obou stranách byla totiž jediná snaha – zachránit si krk před oprátkou, která se na obou stranách v důsledku dikce retribučních zákonů nad zúčastněnými houpala.

Nicméně jisté je, že souhlasil s úkolem, který od gestapa dostal: odejít ilegálně přes hranice do Polska, zde vstoupit do formující se československé vojenské jednotky v Małých Bronowicích u Krakova a zasílat do Prahy o tamní situaci zprávy gestapu, které mělo zvláště zájem na odkrývání a likvidaci ilegálních přechodových tras z protektorátu do Polska. S gestapem pak byla dohodnuta forma zasílání zpráv na krycí adresu do Prahy na jméno Bedřich Smetana, zubní lékař, Husova ulice.

Přes hranice

V noci z 22. na 23. července 1939 pražské gestapo odvezlo Přeučila na hranice s Polskem do okolí Fryštátu, kde ho německá finanční stráž propustila přes hranice.

Téhož dne tak dorazil Přeučil na místo určení: k československé jednotce do Krakova. Písař jednotky zapsal do jmenného seznamu pod pořadovým číslem 463 jeho nacionále: „Svob. let. (bývalé kmenové těleso letecký pluk 1) Augustin Přeučil, nar. 3. 7. 1914 v Třebsíně, okr. Benešov, domovská příslušnost Třebsín, náboženství čsl. [tedy Československá církev husitská], stav svobodný, národnost česká, povolání obchodník, školní vzdělání čtyři třídy měšťanky, poslední bydliště Třebsín, otec Augustin Přeučil, matka Amalie [!], roz. Řeháková, přidělen k letecké peruti."

Nebyl jediným, kdo se toho dne přihlásil do československé vojenské skupiny, nazývané také jako tzv. polský legion: celkem bylo spolu s ním v jednotce prezentováno 21 mužů.

Polský legion

Československá vojenská jednotka v Polsku vznikla v Krakově z podnětu tamního československého konzula Vladimíra Znojemského již koncem dubna 1939. Vzhledem k tomu, že pro narůstající počet jejích příslušníků nebylo v Polsku odpovídající materiální zabezpečení, podařilo se přes československého vyslance ve Francii Štefana Osuského (který stejně jako Znojemský se odmítl podřídit Němcům) získat pro československé vojáky přechodné umístění ve francouzské cizinecké legii, kde měli zůstat až do vypuknutí očekávané války.

A tak i Přeučila měl čekat transport do Francie. Podepsal – stejně jako ostatní – závazek v tomto směru: „Zavazuji se, že po příjezdu do Francie vstoupím do cizinecké legie, jestliže z jakýchkoliv důvodů nebude možno mne zařadit do jiné části vojska. Současně beru na vědomí, že jestliže tento závazek nedodržím, budu odeslán přes německou hranici domů."

Odjezd do Francie

Dne 16. srpna 1939 pak odjel z Małých Bronowic spolu s dalšími 189 československými vojáky a důstojníky rychlíkem směr Varšava a Gdyně.

Zde je v přístavu čekala švédská loď Castelholm, která přepravila československý transport do francouzského přístavu Calais, kam Přeučil dorazil 21. srpna 1939. Odtud odjel s sotatními vlakem do Paříže (ubytován byl v blízkém Nanterre), kde proběhly formální náležitosti přijetí do cizinecké legie.

Poté jej měla čekat anabáze předchozích transportů z Polska: převoz do severní Afriky na základnu legie v Sidi-bel-Abbés, kde měl projít základním výcvikem. Běh událostí však změnil jeho další osud.

Válka!

Dne 1. září 1939 napadlo nacistické Německo Polsko, o dva dny později se do konfliktu zapojily i Francie a Velká Británie. Naplnilo se tak ustanovení dohody vyslance Osuského s francouzskými úřady, že v případě vypuknutí války budou Čechoslováci vyvázáni ze svého závazku vůči francouzské cizinecké legii a budou moci vstupovat do vlastních československých jednotek ve Francii. Cesta k naplnění této dohody však byla dlouhá a skončila až o měsíc později 2. října 1939 podpisem československo-francouzské dohody o obnovení československé armády ve Francii. Na rozdíl od pěších jednotek, které získaly samostatnou základnu v jihofrancouzském městečku Agde, československé letecké jednotky v průběhu francouzské anabáze samostatně nevznikly a skupinky československých pilotů byly přiděleny na jednotlivé francouzské letecké základny k tamním perutím.

Letecká báze v Chartres

Přeučil zůstal u letectva a byl jako stíhací pilot 5. října 1939 zařazen na velkou leteckou základnu v Chartres, kde se sešla nejpočetnější skupina zhruba stovky československých pilotů, jejichž úkolem bylo přeškolení na francouzské letouny.

Brzy se však dostal do konfliktu se svými nadřízenými kvůli nedodržování disciplíny, což vyvrcholilo počátkem roku 1940 stížnostmi proti němu a žádostí o přeřazení k pěchotě. Jeho nadřízený, škpt. František Burda, o tom po válce vypověděl: „… již ve Francii, kde byl mým podřízeným, jsem se zasazoval o jeho vyloučení z letectva v důsledku jeho chování, jak osobního, tak kázeňského, podvracel disciplínu u mužstva nekonáním svých povinností… působil dojmem člověka lehkomyslného, zejména se oddával hraní karet."

Výsledkem byl návrh na vyřazení Přeučila z řad letectva pro hrubou nekázeň, protože poškozoval dobré jméno československých letců v zahraničí. Vývoj událostí však rozhodl jinak.

Zprávy pro gestapo

Stejně jako v Polsku, odkud poslal první zprávy, ani ve Francii nezůstal Přeučil ve vztahu ke gestapu nečinným. Prostřednictvím jiného německého agenta (s krycím jménem H 17) měl poslat z Paříže zprávu o situaci v Chartres: „Podle G. [Gustav, krycí jméno Přeučila – pozn. aut.] je ve výcvikovém středisku čs. stíhačů v Chartres na 100 čs. pilotů. Výcvik na Morane-Saulnier MS 230 a 400. Piloti vícemístných (bombardovacích) letadel soustředěni v Toulouse. Pozorovatelé a radiotelegrafisté v Tours."

Nebyla to první zpráva, v předcházející Přeučil oznamoval přesun československých vojáků z Polska do Francie: „Šest lodních transportů, první 22. května a poslední 21. srpna 1939 přepravilo do Francie přes 1200 vojáků; z toho takřka 500 letců – většinou specialisté, piloti a mechanici." Šlo o údaje až překvapivě přesné, v literatuře se většinou uvádí číslo 1212 československých vojáků, přepravených do Francie v pěti transportech.

Až se nabízí otázka, jak se je Přeučil mohl dozvědět, když sloužil pouze na jedné ze základen a celková čísla – která znala Vojenská správa Československého národního výboru v Paříži – nemohl mít k dispozici. Poprvé bylo číslo 1212 přepravených z Polska publikováno až v Londýně v roce 1942 v publikaci Václava Vuka, tedy v době, kdy Přeučil byl už zpátky v okupované vlasti.

Opět – jako v mnoha jiných věcech – zůstáváme u dohadů: dozvěděl se je od někoho pouhými dotazy? Měl snad nějakého dalšího svého spolupracovníka?

Porážka Francie

Po porážce Francie se zbylá menší část československých vojenských jednotek přesunula na britské ostrovy, které se staly poslední výspou boje proti expanzi nacistického Německa. Nejrůznějšími cestami unikali českoslovenští vojáci z chaosu poražené Francie. Přeučil spolu s dalšími letci našel útočiště v jihofrancouzském přístavu Port Vendres, kde se nalodil spolu s 43 československými důstojníky a 160 příslušníky mužstva pod velením pplk. let. Karla Mareše-Tomana na britskou evakuační loď Appapa. Před odjezdem z kontinentu však museli všichni evakuovaní českoslovenští vojáci podepsat následující prohlášení o dobrovolné účasti v dalším boji:

„Podepsaní v připojeném seznamu prohlašují dobrovolně, bez jakéhokoliv nátlaku, při dobrém vědomí a na svou čest, že setrvají v boji za obnovení Republiky československé až do konce. Prohlašují, že se bez výhrad a postranních úmyslů cele podřizují Vojenské správě Národního výboru československého, že splní vždy a za všech okolností rozkazy a úkoly, které jim budou dány nebo uloženy. Slibují dále, že bez výhrad nastoupí na místa jim přikázaná československou vojenskou správou, že těchto míst neopustí a že tento slib věrnosti nikdy neporuší. Podepsaní jsou si vědomi toho, že jen za těchto podmínek jsou pojati do dalšího odsunu, aby pokračovali v boji za získání národní svobody a státní samostatnosti. Ví, že každé neuposlechnutí bude mít za následek vyloučení z odsunu, v budoucnu stíhání podle platných právních řádů a zbavení cti československého občana."

Odjezd do Anglie

Z Francie pak gestapu do Prahy odešla poslední zpráva německého agenta H 17: „G. odplul podle předaných pokynů do Anglie."

Dne 24. června 1940 loď odrazila na nebezpečnou cestu, ohrožovanou útočícími německými letadly i ponorkami. O dva dny později zakotvila v Gibraltaru, kde čekala na shromáždění konvoje, pod jehož ochranou by mohla pokračovat dále.

28. června pak s dalšími deseti loďmi doprovázenými dvěma britskými torpédoborci vyrazila na další plavbu, která šťastně skončila 7. července v anglickém přístavu Liverpool. Odtud českoslovenští vojáci pokračovali vlakem přes Chester do Beeston Castle, odkud se dva dny nato přesunuli do Innsworth Lane. Přeučil zůstal u letectva, stal se příslušníkem tzv. dobrovolné zálohy (Volunteer Reserve) britského Královského letectva (RAF) a nejprve skončil na nějaký čas v československém leteckém depu v anglickém Cosfordu.

Tak skončila kontinentální fáze Přeučilovy anabáze.

Daniela Němečková
Mgr. Daniela Němečková (nar. 1989), studovala na Gymnáziu Benešov v letech 2001–2009. Poté absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, na které v roce 2014 obdržela magisterský titul. V současné době je zde interní doktorandkou na katedře právních dějin, píše disertační práci na téma mimořádných lidových soudů ve středních Čechách. A. Přeučilem se zabývala již v roce 2013 v rámci soutěže Studentské vědecké odborné činnosti, kde obdržela 2. místo v rámci fakultního kola a 2. místo v česko-slovenském kole. V roce 2015 obdržela Cenu Josefa Hlávky.

Jan Němeček
Doc. PhDr. Jan Němeček, DrSc. (nar. 1963), statutární zástupce ředitelky a vedoucí oddělení dějin XX. století v Historickém ústavu Akademie věd ČR v Praze. Specializuje se na československé dějiny první poloviny 20. století v mezinárodním kontextu s důrazem na období 2. světové války, na dějiny československé zahraniční politiky a na velké ediční projekty (od r. 1996 vede ediční projekt Dokumenty československé zahraniční politiky 1918-1945, spoluřešitel projektu Zápisy ze schůzí československé vlády v Londýně), je autorem mnoha desítek monografií, studií a edic.

Druhou část najdete ZDE 

Třetí část najdete ZDE 

Autor: Zdeněk Kellner

24.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Potravinářství - Potravinářství Potravinářský dělník 18 000 Kč Mlékaři obsluha pasteru do mlékárny. Požadované vzdělání: úso (vyučení s maturitou). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 18000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Pracoviště: Krhanice, fyzicky náročnější práce, vyučení nebo praxe v oboru výhodou. Pracoviště: František mikoláš, 257 42 Krhanice. Informace: Mikoláš František, +420 602 330 503. Obchod - Obchod Nákupčí 20 000 Kč Nákupčí Zástupce nákupčího, logistik. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: osobní ohodnocení, firemní benefity. Pracoviště: Velteko s.r.o., K Borovičkám, č.p. 1716, 258 01 Vlašim. Informace: David Chvojka, +420 724 081 252. Výroba - Výroba Strojírenští technici 13 700 Kč Obsluha strojů na balení, plnění a etiketování Obsluha strojů na balení, plnění a etiketování. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 13700 kč, mzda max. 15000 kč. Volných pracovních míst: 10. Poznámka: Pracoviště Votice, Hledáme šikovné uchazeče na pozici Obsluha strojů na balení, plnění a etiketování. , Požadujeme:pracovitost a zodpovědnost - vyučení v potravinářství výhodou- potravinářský průkaz výhodou, Nabízíme: stabilní zaměstnání na HPP,možnost kariérního růstu,Příspěvek na stravování, zaměstnanecké benefity, bonusy/prémie. Kontaktovat telefonicky nebo emailem, nebo osobně na adrese Benešov, Křižíkova 2158 od 9-14 hod.. Pracoviště: Penkart s.r.o. votice - mokate czech,s.r.o., 259 01 Votice. Informace: Zuzana Laurichová, +420 732 337 762. Obchod - Obchod Vedoucí prodejny, provozu 19 500 Kč Vedoucí pracovních týmů v prodejnách Vedoucí prodejny maso uzeniny. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 19500 kč, mzda max. 26000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Pracoviště Vlašim, minimálně vyučení, samostatnost, flexibilita, zkušenost s vedením kolektivu, potravinářský průkaz, základní znalost na PC. Nabízíme-dlouhodobou perspektivu v prosperující společnosti,možnost profesního růstu ,vstupní zaškolení,nevyučené v oboru zaučíme, přátelský kolektiv,nástup možný ihned. Náplň práce - vedení kolektivu, administrativa prodejny, objednávání zboží, odpovědnost za chod prodejny, příprava zboží k prodeji, prodej a nabídka zboží, obsluha zákazníků, spolupráce s vedením firmy. Stravenky 70 Kč, bonusy. První kontakt telefonicky nebo e-mailem.. Pracoviště: Zeman maso - uzeniny, a.s., vlašim, Havlíčkova, č.p. 1795, 258 01 Vlašim. Informace: Kateřina Housková, +420 703 478 182.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jírovcová alej u zámku Lány.

Soutěží pět alejí z kraje. Přibudou?

Školáci z Pyšel v Praze.
4

Školáci z Pyšel si prohlédli výstavu Doteky státnosti

OBRAZEM: V Zapově ulici se znovu staví nový chodník

Benešov - Celková rekonstrukce chodníků v Zapově ulici vyvolává u tamních obyvatel řadu otázek. Tou základní je, proč musel být chodník postavený jen před několika lety rozbořen a nahrazován nyní novým, dlážděným. Zapova ulice totiž nepatří z pohledu chodců k nejrušnějším a ani pro turisty to není nejatraktivnější místo ve městě.

Školáci na radnici zvěděli, k čemu je dobrý starosta

Bystřice /FOTOGALERIE/ - K čemu je dobrý starosta, čím se zabývá městská rada a čím zase zastupitelstvo. Právě to zjišťovali přímo na radnici žáci bystřické základní školy. Městský úřad totiž navštívili třeťáci, jimž se na radnici věnovali starosta města Daniel Štěpánek a matrikářka Petra Leitnerová.

V Táborských kasárnách začali bourat první objekt

Benešov - První ze dvou objektů stojících na opačných koncích někdejšího seřadiště, u hlavní budovy Táborských kasáren, se začal bourat. Od středy 17. října z něj dělníci firmy, se kterou uzavřela smlouvu na demolici současná, dosluhující městská rada při své neveřejné schůzi ve středu 3. října, snímali střešní krytinu.

Autobusy mají změnit vzhled i vybavení

Střední Čechy – Kdo jezdí autobusem už nějaký ten pátek, jistě si z dětství pamatuje, jak kdysi bývala označena místa „pro invalidy“. Později se objevily snad poněkud citlivěji působící nápisy hovořící o místech vyhrazených „pro nemocné a tělesně postižené“.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT