Úvodní slovo pronesl učitel českého jazyka a dějepisu na gymnáziu, spisovatel Pavel Hoza, který přítomným představil své dva hosty a poděkoval jim za to, že pozvání i přes svou zaneprázdněnost neodmítli a přišli se s přítomnými podělit o své zážitky. O ty díky své profesi opravdu nemají nouzi.

Lenka prozradila, co ji přimělo napsat scénář ke snímku Metanol, který je čerstvě nominován na Českého lva. Nevyhnula se ani tématu nekonečného seriálu Ulice, o němž si myslí, že když vydržel 16 let na obrazovkách, zasluhuje si za to úctu a uznání a ráda pro něj bude psát scénáře i nadále.

Jakub pak obšírněji popsal svou práci v terénu při vojenských konfliktech a revolučních převratech. Hovořil o tom, jak často čelí nebezpečí a proč musí občas v noci spát se špunty do uší.

Pak už dostaly prostor otázky návštěvníků, jichž bylo tolik, že prodloužily plánované ukončení akce asi o hodinu. Ale nikomu to nevadilo, protože vyprávění bylo velice zajímavé a přineslo věrný obraz života nám vzdálené části světa.

„Nejzajímavější není ani tak testovat sám sebe, ale zpětně si říci, tak dobrý, ještě stále jsem v tom extrémním stresu schopen rozhodnout, jestli se dostaneme ze situace se zdravou kůží i duší, za kameramana i sebe,“ řekl mimo jiné Jakub ke své práci.

A co je pro něho nejtěžší? Dívat se na utrpení dětí ve válce. A to nejen proto, že má doma dva syny.