Nevšední prohlídky národní kulturní  památky zprostředkovává v roli průvodkyně Anička Svobodová.

„Kláštera v Sázavě byl založený zhruba před 1000 lety. Výjimečný je tím,  že nebyl založený panovníkem, ale poustevníkem Prokopem  a stal se prvním klášterem mimo Prahu a jediným v Čechách, který používal staroslověnskou liturgii," vysvětlila na úvod programu Anička Svobodová a připomněla osobu světce.

„Svatý Prokop se narodil v ne příliš vzdálené vesnici Chotouň. Byl světským knězem, měl manželku, syna, domov. Když mu bylo asi 30 let, rozhodl se odejít do poustevny, jeskyně na pravém břehu v bezprostřední blízkosti pozdějšího kláštera, aby mohl zápasit se svými špatnými lidskými vlastnostmi," popsala  průvodkyně dávnou historii.

Jedna z legend o životě svatého Prokopa ze  12. století, uvádí, že poustevník musel v jeskyni bojovat s tisícem ďáblů.

„Onen ďábel může značit  lidskou vlastnost nebo řídké osídlení pohanským obyvatelstvem, mezi něj přišel jako misionář," nastínila Anička Svobodová.

Prokop v průběhu dvaceti let kolem sebe soustředil  skupinu mužů,  které učil a s nimiž vybudoval poustevnickou osadu.

„V té době dochází k jeho setkání knížetem Oldřichem, s jehož pomocí zakládá mužský klášter podle řehole svatého Benedikta, který přetrval  až do Josefínských reforem, kdy  byl zrušen," řekla Anička Svobodová s tím, že Sázavský klášter byl cílem mnoha  archeologických výzkumů a  mnoho výstupů z nich je uložených v klášterních prostorách.

„Tam jsme také objevili listinu, podle níž jsou v prostorách kláštera ještě další    neobjevené předměty, které návštěvníci pomohou s pomocí indícií najít," rozehrála badatelskou hru průvodkyně a další postup při experimentální archeologii byl už na týmu složeném z návštěvníků a především dětí, pro něž jsou badatelské dílničky určené především.

Badatelský tým obdržel kromě kopie listiny batoh s kompasy, baterku, poznámkové bloky a psací potřeby pro případné náčrty.

„Já už dál při prohlídce  pokračuji pouze v roli průvodce a  hodně záleží na účastnících, kam se díky týmové spolupráci propracují," připomněla Anička Svobodová  s tím, že jiná forma poznání historie Sázavského kláštera je oblíbená zejména dětskými kolektivy.

Badatelé si se při ní dostanou do  míst, kam se běžný návštěvník nemá šanci při prohlídce dostat.