Městská knihovna měla na přelomu 60. a 70. let minulého století v policích necelých deset tisíc titulů, nyní je přesně 54 354 knih. Všechny musely vloni v létě před rekonstrukcí prostor do krabic od banánů a nyní je knihovnice vrací do stejného domu v Riegrově ulici, ale jinak řešených místností a nových regálů.

Naštěstí nejtěžší práci, přenášení krabic do auta a zase zpět, obstarali pomocníci, které vyslala radnice.

Každý výtisk ale stejně musely ženy vzít do ruky minimálně dvakrát, spíše však vícekrát. Vloni v květnu, před rekonstrukcí prostor, knihovnice umožnily pravidelným čtenářům předzásobit se čtivem na dlouhé měsíce dopředu. Rekordní počet výpůjček dosáhl 16 tisíc knih!

„Dlouhou  dobu jsme schraňovaly krabice od banánů, ty  jsou nejlepší. Bylo jich tři sta  a ještě to nestačilo. Po odvozu do náhradních prostor  jsme je zase vyndavaly do starých regálů," konstatovala Vladimíra Kramperová, která do votické knihovny nastoupila začátkem ledna 1969.

V té době sídlila ve dvou místnostech vedle kina ve starém kulturním domě, nazývaném Osvěta. „Dvě místnosti nestačily. Neustále jsme s kolegyní Janou Zelenkovou, která nastoupila rok po mě,  tlačily na město, že se tam nemůžeme vejít," zavzpomínala  Vladimíra Kramperová.

Tak se knížky přestěhovaly do někdejšího rodinného domku v Táborské ulici, kde bylo osm až devět  ne příliš velikých  místností. „Dokázaly jsme je v průběhu let naplnit, protože naštěstí na městském úřadě vždy seděl  někdo moudrý, který věděl, že knihovna potřebuje peníze na nákup knížek a na provoz," podotkla  zkušená knihovnice. Další zlom nastal roce 1994.

Dvojité stěhování

V domě v Riegrově  ulici bývala mateřská škola, ale postavená byla další a nastal úbytek dětí. Takže prostory zůstaly  volné. „Tak dlouho jsme chodily, prosily a kručely, až nám je tehdejší starosta přiklepl," vysvětlila Vladimíra Kramperová s tím, že právě končící akce je třetím, navíc dublovaným stěhováním.

Knihy se do regálů vrací podle vyzkoušeného schématu řazení, na redukci knižního fondu nebyl v náhradních prostorách při provizorním  provozu čas. Silně  poškozené nebo duplicitní výtisky vyřazují správkyně fondu průběžně. Zrovna tak neúplnou  nebo  hodně zastaralou technickou či   politické literatury.

„Některé knihovny vyhazují staré knihy, které se nelíbí. My ne, necháváme je ve fondu. U nás se seženou knížky, které třeba ostatní knihovny v kraji nemají.  Pokud někdo studuje starou českou literaturu,máme tady výtisky z 19.století  a ze začátku 20. století. Ty my nevyhodíme," ujistila knihovnice.

V 70. letech nebyla nabídka knih tak široká a žánrově pestrá, jako je dneska. Zato levnější. „Přesto i tenkrát vycházely dobré knihy. Čtenáři na ně velmi brzy přišli a oblíbili si je. Jsme malé městečko a čtenářská základna není tak veliká, jako ve větších městech. Ale zase k nám jezdí lidé z obcí ze širokého okolí," připomněla  strážkyně knižního fondu.

Knihovna nemůže být niky komerčně úspěšná. Bez příspěvků města a dotací kraje či státu nevydělá. „Knihovna je hodně důležitá pro všechny sociální a věkové skupiny, které si nemohou moc finančně vyskakovat. Například při zvýšení ročního poplatku by lidé  možná 200 korun dali,  ale už by se více rozmýšleli. Specifickou kapitolou jsou občané bez práce," zamyslela se Vladimíra Kramperová.

Pro udržení zájmu o knihy  každoročně pracovnice pořádají akce pro dětské čtenáře i dospělé. Včetně seniorů, pro něž je návštěva do centra Votic zátěží.

„Nosíme svazky do domu s pečovatelskou službou  nebo sousedům z města, kteří nemohou na nohy. To děláme už přes 40 let," podotkla knihovnice s tím, že dvakrát ročně také jezdí do domova seniorů v Jankově. Tam klientům předčítají z knih v rámci komponovaného literárního pásma, nebo i přímo přiváží objednané tituly.

„Jeden  čtenář k nám léta dojížděl. Teď  nám zavolá, my mu knížky dopravíme a on nám je po někom pošle zpátky. To tady funguje," uvedla příklad terénní služby Vladimíra Kramperová.

Ve Voticích, tak jako v dalších městech a obcích, funguje meziknihovní výpůjční služba. Když obyvatelé  mají zájem o určitou knížku a ve fondu není, seženou jí pracovnice příspěvkové organizace města jinde.

„Zaplatí třeba padesát korun,  protože musíme účtovat poštovné i platby půjčující knihovně. Tímhle způsobem získáme ročně přes tisíc  knížek. Službu využívají hlavně studenti, nebo čtenáři s úzkými zájmy," připomenula knihovnice.

Městská knihovna registruje přes tisíc čtenářů z různých sociálních skupin a rozličného věku

„Lidi zajímá spousta věcí. Ženy raději čtou něco lehčího, zamilovaného. Mají rády, skutečné životní příběhy, osudy," nastínila knihovnice Vladimíra Kramperová zájmy votických čtenářek. Muži podle ní častěji studují naučnou literaturu nebo cestopisy.

„Věrní čtenáři se už předem zajímají, co vychází a ptají, jestli to nakoupíme. I to je vodítko pro doplnění knižního fondu," upřesnila.

Ani po rekonstrukci prostor a vybavení novými regály se systém řazení knih nemění. Naučná literatura je rozmístěná podle systematických znaků, beletrie je řazená abecedně podle  autorů a navíc i tématicky. Zvlášť například detektivky, válečné či vesnické romány, životopisy.

„Bylo by komplikované v takovém množství titulů každou knížečku vyhledávat,  takhle to funguje ve spoustě knihoven," ujistila Vladimíra Kramperová. s důrazem na obsáhlý fond regionální literatury.

„Máme všechno, co jsme kdy našly se vztahem  k Voticím. Díla o regionu si půjčují jak dospělí, tak  i školní děti, když mají za úkol napsat cvičení, popsat historickou památku nebo vyhledat nějakou zmínku. To všechno  u nás najdou," potvrdila žena ze spádové knihovny České Sibiře.

I když v průběhu rekonstrukce měla votická knihovna omezený provoz, pracovnice stále jezdily nakupovat nové knížky a pokračovaly v retrokonverzi – ukládání do databáze knižního fondu do paměti počítačů, což už ve volných chvilkách dělají několik let. „Ale při počtu výpůjček a nutných úkonů to jde pomalu," uzavřela Vladimíra Kramperová.

Pracující dospělý   zaplatí ročně za vypůjčování knih 100 korun,  důchodci, maminky na mateřské dovolené  a studenti 50 korun, děti do 15 let platí 40 korun. Poplatek za využití meziknihovní výpůjční služby je 50 korun.

Stěhování knih začalo pozdě

Přebudovaná městská knihovna měla začít sloužit občanům Votic a okolí už před Vánocemi. Ale slavnostní znovuotevření kulturního zařízení se teprve připravuje na březen.

„Provoz knihovny byl v původních místnostech přerušený vloni v květnu. Vystěhování knižního fondu do náhradních prostor a depozitářů mělo začít v červnu. Celé se to ale protáhlo do podzimu. Stavební firma nastoupila v říjnu," vysvětlila Jana Pavluková, ředitelka Městského kulturního centra, pod nějž knihovna spadá.

„Původně se uvažovalo,  že by se rekonstrukce a obnovení provozu knihovny stihlo do konce roku, ale pevný termín stanovený nebyl," konstatovala Jana Pavluková s tím, že oprava zahrnovala výměnu podlah, oken i předělání příček. „A řemeslníci upozorňovali, že je vhodnější  některé práce provést hned při jedné akci, než se k nim vracet později," podotkla ředitelka MKC.

Samotné vystěhování více než 50 tisíc kusů knih, atlasů i paperbecků, jež musely z rekonstruovaných prostor v Riegrově ulici zmizet,se neobešlo bez dlouhé přípravy.

Knihovnice se připravovaly s předstihem. „Dlouhou  dobu jsme schraňovaly krabice od banánů, ty  jsou nejlepší. Bylo jich tři sta  a ještě to nestačilo. Po odvozu do náhradních prostor  jsme knihy zase vyndavaly do starých regálů," konstatovala Vladimíra Kramperová, která s kolegyní Janou Zelenkovou celou akci „Votický knižní kulový blesk" absolvovaly.

„Komplikované to bylo začátkem roku. Kolegyně Jana Zelenková  tady ze dne na den na všechno zůstala sama. Mě v pátek 4. ledna odvezli do špitálu a operovali.  I když sem tam přichází pomocníci a občas na pár hodin budoucí vedoucí knihovnice, která je  na mateřské dovolené, a jezdí pomáhat  kolegyně z Benešova,  je  to  zdlouhavá mravenčí práce. Znamená  postavit tisíce knih podle daného  schématu  na regály. Knihy jsou přitom různě široké, jinak vysoké, takže  někdy je těžké odhadnou, jestli se to tam vejde," podotkla Vladimíra Kramperová.

Za  několik týdnů se votická knihovna představí čtenářům v novém prostředí.Dětské oddělení v přízemí je členěné podle věku malých zájemců o půjčení knížek a kromě nezbytných počítačů s připojením na internet mají  k dispozici také minihernu a interaktivní tabuli.

Do oddělení dospělých v prvním  patře se dá vystoupat po točitém schodišti.