„Já jsem zvyklý se vyhýbat výročím. Pro mě to bláznění, kampaňovitost, je spíše  obtěžování. Historie se nedá zcuknout do  několika týdnů a do několika prohlášení  nebo odevzdání státních cen," svěřil se  Vladimír Merta před nedělním koncertem v benešovském Muzeu umění.

„Já to beru jako pokračování jedinečné šance, kdy jsme jako písničkáři  byli v kontaktu s obyčejnými lidmi.  Nejvíce si vážím těch bezejmenných lidí, kteří náměstíčkách v malých městech nebo obcích, v podnicích, zakládali Občanská fóra.

V Praze byla  euforie a my jsme částečně podlehli  dojmu, že ty písničky také mohou trochu změnit svět. Ono to přirozeně neplatí, ale písnička  může zjemnit politiku. Může jí dodat otázky, které by zněly špatně z úst politiků a může naznačovat odpověď ve sféře humanity a odpouštění i křesťanských hodnot, o kterých se špatně mluví. Když to  zhudebníte, oslovíte dav," upřesnil osmašedesátiletý hudebník, publicista, esejista a spisovatel.

Celý rozhovor v úterním Benešovském deníku.